Když RiseSun před lety vytvářela své plány investic na jižní Moravě, stál v čele kraje hlasitý zastánce Číny Michal Hašek. Ve stejné době přivítal český prezident Miloš Zeman v Praze čínského lídra Si Ťin-pchinga a označil Česko za možnou „letadlovou loď čínské investiční expanze“. Dnes už Hašek hejtmanem není a Zeman brzy ve funkci skončí také, zatímco český ministr zahraničí Jan Lipavský hovoří o přehodnocování politických a ekonomických vztahů s Čínou vynuceném jejím postojem k Ukrajině.
„Kvůli válce se všechno změnilo,“ řekl Edward Xu, který stojí v čele váznoucího developerského projektu u Pasohlávek. Plán podle něj brzdí papírování, jakož i změna nálady Čechů vůči Číně, která ztratila přízeň veřejnosti kvůli své podpoře Moskvy. Cesta k zahájení výstavby je tak pomalá, že jihomoravský pozemek Číňanů je nyní používán k pěstování kukuřice. „Jenom doufáme, že válka bude co nejdříve ukončena,“ řekl Xu.
Čínský model zahraničního podnikání spoléhá na energickou podporu lídrů daných vlád a lokálních činitelů. Bez této podpory, která se snáze udržuje v zemích s autoritářskými lídry, jako je Maďarsko a Srbsko, čínské projekty často klopýtají vlivem byrokratických překážek, tlaku od environmentálních aktivistů nebo nelichotivého mediálního pokrytí.
Podle odborníka z výzkumného ústavu Asia Society Policy Institute Philippa Le Correho válka na Ukrajině urychlila prohlubování mezery mezi zájmy Číny a mnohých východoevropských a středoevropských zemí. Kdysi spolehlivou podporu pro Peking u někdejších zemí východního bloku podle něj narušují demokratické proměny i generační obměna.
Přestaňte mluvit o úplném vítězství Ukrajiny, vyzval čínský velvyslanec v EU |
„Z mého pohledu Čína východní Evropu ztratila,“ řekl Le Corre. „Jak se válka na Ukrajině protahuje, ztrácí další a další přátele,“ dodal.
To, že čínský postoj k Rusku komplikuje vztahy Číny a evropským zemí, připustil i čínský ambasador v EU Fu Cchung. „Tato krize nás postavila do velmi obtížné pozice, politicky řečeno,“ řekl. Evropští činitelé opakovaně požadují, aby Peking vyvinul větší diplomatický nátlak na Moskvu a odsoudil ruský vpád.
Rozmach, který skončil krachem
Čínský projekt u Pasohlávek byl součástí boomu, který se změnil v krach. Začal se rýsovat v roce 2016 s podpisem „rámcové“ dohody mezi Jihomoravským krajem a Čínskou rozvojovou bankou, která má na starosti financování infrastruktury a dalších iniciativ spojených se strategií Nové hedvábné stezky. Tehdejší hejtman Hašek slíbil, že dohoda přivede čínské společnosti připravené investovat stovky milionů dolarů.
Kolonáda i bazén jako jin a jang. podívejte si na vizualizaci čínských lázní:
8. července 2016 |
Podle jeho nástupce Jana Grolicha je však dnes jediným čínským investičním projektem v regionu plán společnosti RiseSun. „Nic jiného není,“ řekl hejtman, který by prý bližší vazby na Čínu za normálních okolností viděl rád, vzhledem k válce na Ukrajině ale nemá pocit, že „Čína je na naší straně“.
Nejráznější proměna v Evropě, srovnávají analytici Pavlův a Zemanův postoj k Číně |
RiseSun ve své snaze vybudovat rozsáhlý lázeňský areál pokračuje, ovšem stále čeká na stavební povolení a čelí tak riziku dalších průtahů. Firma přitom má podporu vedení Pasohlávek, které by rádo posílilo místní ekonomiku.
„Pro nás naděje stále žije,“ řekl místostarosta obce Roman Mikulášek. Přiznal však, že dosud jediné stavební práce na pozemku čínské firmy proběhly při vybudování silnice, které bylo zaplaceno z veřejných financí.
Rozplývající se čínský sen v Evropě
Politická nejistota v demokratických zemích často znamená starosti pro čínské firmy, podotýká list The New York Times. V Černé Hoře se ocitla pod palbou Číňany stavěná dálnice za téměř miliardu dolarů (22,2 miliardy Kč), když její hlavní zastánce a prezident Milo Djukanović v roce 2020 ztratil kontrolu nad parlamentem po volbách, které vyústily v utvoření vlády hluboce skeptické k Pekingu. Kromě Česka také Rumunsko a trojice pobaltských zemí v důsledku vnitropolitického vývoje a zklamání z nízkých investic víceméně opustily představu, že čínské peníze představují snadnou cestu k ekonomickému růstu.
Čína působí na zápraží Evropské unie. Válka na Ukrajině ji spojila s Ruskem |
„Lidé v tomhle regionu si Čínu hodně idealizovali. Teď je situace velmi, velmi jiná,“ míní sinolog působící na Karlově univerzitě Martin Hála. Rozchod čínských a evropských zájmů podle něj přineslo zjištění, že čínské investice nejsou „jen darované peníze padající z nebes“.
Číně se nyní rozplývají výsledky mnoha let trpělivé diplomatické práce. V roce 2012 Peking přesvědčil 16 zemí střední a východní Evropy k vstupu do nového diplomatického a ekonomického bloku vedeného Čínou. Formát známý jako 16+1 se v roce 2019 rozrostl na 17+1 se vstupem Řecka, nyní už je ale evropských členů jen 14, neboť blok v posledních dvou letech opustily Litva, Lotyšsko a Estonsko. Blížící se odchod Zemana z prezidentské funkce otevírá možnost, že je nyní bude následovat i Česko.
