Zasedání čínského parlamentu v Pekingu (22. května 2020)

Zasedání čínského parlamentu v Pekingu (22. května 2020) | foto: AP

Čína už nehodlá skrývat svou sílu, naznačuje tvrdý postup v Hongkongu

  • 446
Zatímco celý svět je zaměstnán bojem s koronavirem, čínský komunistický režim agresivně posiluje své velmocenské zájmy v jihovýchodní Asii. Návrh zákona, jehož cílem je zkrocení Hongkongu, ukazuje, že Peking se už na mezinárodní reakce nebude ohlížet, píší The New York Times.

„Navrhovaný zákon o národní bezpečnosti bude pravděpodobně umíráčkem modelu ‚jedna země, dva systémy‘ a strhne fasádu hongkongské autonomie,“ okomentoval analytik Hugo Brennan pro agenturu Bloomberg návrh zákona, který byl představen minulý týden na výročním zasedání čínského parlamentu.

Nová legislativa má Pekingu umožnit potlačování „teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti a zahraničního vměšování“. Fakticky to znamená, že čínská vláda by mohla v Hongkongu zřídit své bezpečnostní orgány, které by fungovaly paralelně s místní policií.

Obyvatelé bývalé britské kolonie, která v roce 1997 přešla pod čínskou správu, v tom vidí zásadní omezení své autonomie. V neděli vyšly do ulic stovky lidí, policie proti nim nasadila slzný pln a vodní děla. Je to ozvěna mohutných protestů, které významným finančním centrem jihovýchodní Asie lomcovaly minulý rok. 

Analytici upozorňují, že přístup Pekingu je nyní zásadně jiný. V polovině února, kdy svět se znepokojením sledoval rychlé šíření koronaviru v Číně, pověřil prezident Si Ťin-pching řízením své politiky v Hongkongu svého někdejšího poradce Sia Pao-lunga, který má na kontě nekompromisní kampaň proti křesťanům na jihovýchodě Číny.

Před měsícem policie v Hongkongu zatkla několik veteránů demokratické opozice včetně mediálního magnáta Jimmyho Laie či 81letého poslance Martina Lee. „Pekingu evidentně došla trpělivost s neúspěšnými pokusy hongkongské vlády umlčet protestní hnutí a proto přichází s vlastní drakonickou bezpečnostní legislativou,“ okomentoval změnu přístupu komunistického režimu Brennan.

24. května 2020

„Číňané v Hongkongu odložili rukavičky,“ dodává analytička Bonnie Glaserová z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle ní se další masivní protesty dají očekávat opět v září, kdy Hongkong čekají volby do místního parlamentu. Prodemokratičtí aktivisté se obávají, že to nejspíš budou poslední svobodné volby.

Třenice v Jihočínském moři, šarvátky na hranicích Indie

Západ proti návrhu bezpečnostního zákona protestuje, Washington hrozí sankcemi. Jenže Čína dobře ví, že svět má teď dost starostí s pandemií. „Mezinárodní reakce je velmi slabá. Zahraniční vlády vydávají proti Pekingu stanoviska, ale nic nedělají,“ řekla listu The New York Times politoložka Victoria Hui.

Americký deník poznamenává, že Peking v době pandemie provedl několik agresivních kroků, kterými demonstruje své rostoucí geopolitické, diplomatické i ekonomické ambice. 

Počátkem dubna čínské hlídkové plavidlo potopilo ve sporných vodách Jihočínského moře vietnamskou rybářskou loď. Ve stejné oblasti čínské námořnictvo po několik týdnů pronásledovalo plavidlo malajsijské ropné společnosti. 

Nová studená válka je tady. Pandemie vyhrotila soupeření USA a Číny

Z čtyři tisíce kilometrů dlouhé hranice s Indií přicházejí zprávy o střetech mezi čínskými a indickými vojáky. Z tradičního volání po sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou vypadlo adjektivum „mírumilovné“ a někteří jestřábi v Pekingu dokonce volají po invazi na ostrov.

Podle analytiků je zřejmě, že Si Ťin-pching se rozhodl pandemii využít k posílení čínské moci a nebojí se ani otevřené konfrontace. Už se nehodlá držet hesla svých předchůdců „Skryj svou sílu, vyčkávej na příležitost“. „Dříve panovala představa, že Čína je opatrná velmoc, která se snaží své zájmy ve světě prosazovat měkkou silou. Tyto časy jsou v době Si Ťin-pchinga pryč,“ myslí si sinolog Jean-Pierre Cabestan. 

Čína dnes čelí celosvětové kritice, že rozsah nákazy v počátku tutlala. Vztahy se Spojenými státy, nejhůře zasaženou zemí světa, jsou na bodu mrazu. Peking však svůj postup v boji s koronavirem vydává za následováníhodný příklad a minulý týden na vysoce symbolickém zasedání parlamentu vyhlásil „rozhodující vítězství“ nad covidem-19. 

19. května 2020

Podle prezidenta za to hlavní zásluhu nese politický systém, který je jeho slovy „nejefektivnější demokracií zajišťující základní zájmy lidu“. Je přesvědčen, že pandemie odstartuje novou kapitolu v historii říše středu.

„Historie ukazuje, že po velkých katastrofách vždy následuje velký pokrok. Náš národ vyrostl a byl zocelen ve strastech a utrpení,“ prohlásil nedávno Si Ťin-pching před studenty a profesory během návštěvy univerzity v provincii Šan-si.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video