Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvBazénová párty či basketbalové utkání ve sportovní hale, která dříve sloužila jako provizorní nemocnice. Současný život ve Wu-chanu, kde se poprvé objevil koronavirus, stojí v ostrém kontrastu s Evropou, kde se ve městech začínají opětovně zpřísňovat protikoronavirová omezení.
The #Wuhan Sports Center, once a shelter hospital, resumed its opening recently. A basketball game was held here, attracting 7,500 spectators. The contrast between today and several months ago made some netizens cry...#fightagainstCOVID19 https://t.co/0tyxOrtMVw
Jako z jiné planety to v kontextu zuřící celosvětové pandemie vypadá i jinde v Číně. Ta momentálně slaví Zlatý týden – osmidenní svátek, během něhož se půl miliarda čínských turistů i kvůli nemožnosti cest do zahraničí vydala za lokálními památkami či za svými příbuznými.
Fotky z Velké čínské zdi ukazují, jak navzdory koronavirovým omezením stojí čínští návštěvníci doslova „hlava na hlavě“. Někteří i bez roušek. Podle čínských médií oslavy budou „lakmusovým papírkem“, který ukáže, zda nejpočetnější země světa epidemii zvládla nebo ne.
Čínští představitelé jsou přesvědčeni, že ano. „Aspoň šest týdnů jsme neměli žádný potvrzený případ domácího přenosu koronaviru, což znamená, že prostředí dostupné běžným lidem je bez virů, “ prohlásil Wu Cun-jou, hlavní epidemiolog z čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Poslední případ domácího přenosu Čína hlásila 15. srpna.
Ve čtvrtek Čína ohlásila jedenáct nových případů koronaviru, všechny ale mají původ od cestovatelů ze zahraničí. V Brazílii oproti tomu narostl počet infikovaných o 31 353. Podobný nepoměr je i v počtu nakažených. V Číně se covidem-19 nakazilo 85 000 lidí, v Brazílii přes pět milionů.
Covidový propad: Západ vidí Čínu tak špatně jako nikdy předtím |
Situace v jihoamerické zemi přitom není tak chmurná jako během hlavní vlny v létě, kdy každodenní počet nakažených dosáhl skoro sedmdesáti tisíc. Počty jsou však stále horší než v Evropě, která zažívá svou druhou vlnu. Brazílie, stejně jako USA a Indie, které tvoří trojici nákazou nejvíce zasažených zemí, se zatím nevyrovnala ani s tou první. Naopak Čína se tváří, že se jí daří vyhýbat i druhé vlně.
Mystérium čínských nízkých čísel
Ohledně čínských čísel a vzhledem k silnému sklonu komunistického režimu cenzurovat nepříjemné informace však panují silné pochybnosti. Peter Hessler, spisovatel a novinář magazínu New Yorker působící v Číně s odvoláním na anonymního lékaře pověřeného testováním v jedné z wuchanských nemocnic tvrdí, že daná nemocnice reportuje jednoho nakaženého na čtyřicet tisíc testů. Jsou to většinou dlouhodobí pacienti bez příznaků, u nichž se nákaza objevila znovu po vyléčení. Nejsou ale šiřiteli viru.
Podle tohoto lékaře režim nezahrnuje tyto jedince do statistik, neboť se „obává podkopání důvěry v systém“. Čína v březnu změnila podezřele nízké statistiky nakažených, aby zahrnovaly i asymptomatické případy. Též ji svět podezříval, že předčasně propouští nakažené pacienty a eviduje je jako vyléčené, aby mohla hlásit PR úspěchy v boji s koronavirem.
Většina Číňanů mimo Wu-chan ale podle Hesslera spíše důvěřuje vládním statistikám jednoduše proto, že nepovažují za možné utajit šíření nákazy, aniž by o tom členové infikovaných komunit nevěděly. I vůči Číně obvykle silně kritické indické deníky připouštějí, že nic nenaznačuje na masivní pokusy ututlat informace o vzrůstajícím počtu nakažených.
Čína kvůli nákaze uzavírá města na severu. Koronavirus se tam chová jinak |
Proč je počet nakažených v Číně menší než v Brazílii, však zůstává záhadou. Většina odborníků se kloní k názoru, že Číně se poměrně ranými drastickými omezeními ve Wu-chanu podařilo nákazu výrazně omezit. Wu-chan byl od 23. ledna do 8. dubna kompletně uzavřen, většina lidí musela zůstat ve svých domovech a nikomu nebylo dovoleno město opustit. Na dodržování pravidel dohlížely sousedské výbory, které zajišťovaly dodávky potravin.
Vědci z Hongkongské univerzity ve svém článku zveřejněném v časopise Science zjistily, že drakonická opatření ve Wu-chanu snížily sériový interval, tj. čas mezi dvěma pacienty v řetězci přenosů, z 7,8 lidí na 2,6 lidi. Právě zkrácení infekční doby a důkladná izolace nakažených je podle výzkumníků klíčem k čínskému úspěchu v boji s nákazou.
Wuchanský scénář, ačkoliv v mírnějších podobách, se zopakoval i v několika jiných městech, které se mohly stát dalšími epicentry nákazy. V září země kvůli dvěma nakaženým zavřela město Ruili na čínsko-barmské hranici, v červenci zavedla drastická opatření provincie Sin-ťiang. Obyvatelé zveřejňovali na sociální síti Weibo fotky zatarasených vchodů do domů a lidí připoutaných k zábradlí.
Chaos v Brazílii
Brazílie oproti tomu k epidemii přistupovala nedbale. Tamější prezident Jair Bolsonaro hrozby viru opakovaně bagatelizoval, mluvil o něm jako o pouhé chřipečce, kvůli které není třeba přistupovat k plošným, ekonomiku zatěžujícím opatřením. Přezíravý postoj federální vlády znamenal, že karanténní omezení zaváděli, často k Bolsonarově nelibosti, guvernéři sami.
Bolsonarovi navzdory viru roste popularita. Chudí jej mají za zachránce |
Nesystematický postup vedl k řadě odporujících si a nelogických pravidel. Například v Sao Paulu jsou zavřeny parky, zatímco nákupní centra jsou stále otevřené. V některých městech byly hospody zavřeny, v jiných otevřeny. V některých se nosí roušky, v jiných ne...
Brazilský viceprezident Hamilton Mourão v srpnu obvinil z nefunkčnosti karanténních opatření nedostatek disciplíny Brazilců. Podle expertů obecně vyšší ochota Číňanů a příslušníků dalších asijských národů se podřídit bez připomínek vládním nařízením je podstatným důvodem, proč se v Asii daří držet řádění koronaviru na uzdě, zatímco svobodomyslná Evropa a Amerika s nákazou těžce zápasí.
Volnomyšlenkářství je ale jen jedním z faktorů neochoty Brazilců dodržovat protikoronavirové regulace. Řada z nich si nemůže dovolit zůstat doma, neboť by jinak zůstali bez peněz a jídla. Skoro pětatřicet milionů lidí v Brazílii nemá přístup k čisté vodě a nemohou držet krok ani se základními doporučeními si pravidelně mýt ruce.
