Sporné souostroví, které obyvatelé Číny znají jako Tiao-jü a Japonci pod jménem Senkaku, v uplynulých měsících vyvolávalo mezi dvojicí asijských velmocí ostré potyčky. Protestovalo se v ulicích, Čína k cenným ostrovům vyslala vojenskou hlídkovou loď a politické výpady obou znesvářených stran neznaly konce.
Pod veřejným bojem se však odehrává mnohem propracovanější válka. Čínská vláda už několik týdnů vyzývá tisícovky akademických pracovníků a historiků, kteří mají starými dokumenty dokázat, že souostroví patří Číně.
Čínští producenti víří národní vášně, obsadili i hvězdu Batmana |
Akademická mobilizace přišla po desetiletích klidu, kdy bylo téma souostroví Tiao-jü zapovězeným tématem pro historické bádání. Téma bylo v minulosti příliš ožehavé kvůli budování dobrých vztahů se sousedními státy. Souboj o nerostná bohatství a loviště ryb však starými pořádky pohnul.
"Vláda si vždy zakládala na budování dobrých vztahů se sousedními státy. Jakékoli veřejné bádání zaměřené na souostroví Tiao-jü tehdy jednoduše nemělo smysl. Historici nepsali texty na toto téma kvůli tomu, že by je stejně nikdo neotiskl," uvedl pro list The Washington Post jeden z čínských profesorů, který si nepřál být jmenován.
Čínské archivy jsou nedostupné
Čínskou vládu k benevolentnějšímu přístupu k práci historiků vedlo vyostření sporů o souostroví z prosince loňského roku. Tehdy přišlo Japonsko s nálezem čínského dokumentu z roku 1950, ve kterém je sporné souostroví uváděno pod jeho japonským názvem a Peking se v něm jasně vyjadřuje, že souostroví považuje za japonské.
Čínská ambasáda v Japonsku vzápětí zpochybnila autenticitu dokumentu a uvedla, že "i kdyby takový dokument existoval, nic by to neměnilo na postavení Číny ve sporu o souostroví". Později pak z ambasády zaznělo, že se jedná jen o "japonskou snahu o potvrzení jeho neadekvátních nároků pomocí nevěrohodného historického dokumentu".
Historie souostroví
Malé neobydlené souostroví ležící poblíž čínských a tchajwanských břehů přešlo pod správu Japonska v roce 1971, předtím ho spravovaly USA. Senkaku už ostrovnímu státu patřily v rozmezí let 1895-1945. Po celou dobu si však na ně činí nárok Čína, která se hájí jejich objevením a historickým vlastnictvím sahajícím až do čtrnáctého století. Oblast zahrnuje pět ostrovů a tři skaliska. Český název pro sporné souostroví by zněl "Špičaté ostrovy". |
Jen o týden později čínské ministerstvo zahraničí zakázalo přístup k velkému množství archivních dokumentů týkajících se sporného souostroví. Pracovníci archivů se shodně vyjádřili, že za jeho dočasným uzavřením stojí aktualizace databázových systémů. Kdy bude archiv opět přístupný, se neví. Za uzavřením archivů však podle zahraničních expertů může stát právě nový zájem vlády o historické dokumenty, který by mohly potvrdit nároky Číny na souostroví .
Historické dokumenty jako důkaz
Po celé zemi jsou nyní pořádány semináře a konference, které mají za cíl jediné – spojit znalosti předních historiků a zpochybnit nárok sousedního Japonska. Některé klíčové dokumenty byly už na podzim loňského roku vystaveny v Čínské národní knihovně. Organizátoři výstavy uvedli, že jejich cílem bylo poukázat na "japonské historické lži".
Objektem zájmu čínských historiků se staly také historické a moderní mapy. Čínský trh v posledních týdnech zaplavují atlasy, ve kterých je názorně zobrazeno čínské území včetně nároků na mořské oblasti. Do čínského území je samozřejmě počítáno také souostroví Tiao-jü. Národní burcování se dostalo i do předpovědi počasí. Státní televize musí každý den uvádět předpověď i pro sporné souostroví.
Výsledky historického bádání jsou nevěrohodné
Mezinárodní pozorovatelé však poukazují na nevěrohodnost nových historických výzkumů, protože vědci pracují pod tlakem čínské komunistické strany. "Pokud se podíváme na akademické dokumenty, vypadají jako jeden kus betonu. Není v nich žádný náznak pochybností a pohledu z druhé strany. Pravda je však ve skutečnosti vždy mnohem složitější," vysvětluje Jean-Pierre Cabestan, vedoucí mezinárodních studií na Baptistické univerzitě v Hong Kongu.
Fotogalerie |
Čínští výzkumníci svou práci brání a hájí se tím, že používají i množství zahraničních materiálů, které potvrzují nároky Číny na souostroví. "Nemáme nouzi o naše vlastní materiály. Pokud však použijeme důkazy našich oponentů v náš prospěch, bude to mít mnohem větší dopad na mezinárodní úrovni," vysvětluje Li Kuo-čchiang, expert na problematiku sporného souostroví.
Historici se shodují, že staré dokumenty samy o sobě spor mezi Čínou a Japonskem nevyřeší. Zároveň však dodávají, že materiály mohou poskytnout prostor pro zmírnění napětí mezi oběma státy.
"O vztahy mezi Japonskem a Čínou mám opravdu strach. Pokud bude Japonsko pokračovat v současné politice, situaci to jen zhorší. Čína je v tomto ohledu velmi asertivní a pokud to bude nutné, určitě přijme potřebná opatření. Celá situace se tak může zcela vymknout kontrole," varuje Čou Jung-šeng z Pekingské univerzity.
