Vladimir Putin v Rusku vládne už čtrnáct let a je o něm všeobecně známo, jak si stýská po někdejší velikosti a slávě rozlehlého Sovětského svazu. Vždyť jeho rozpad označil před časem jako "největší geopolitickou tragédii 20. století"
Dění na KrymuINVAZE: Rusové obsadili většinu Krymu OSAMOCENÝ PUTIN: G7 zrušila summit v Soči KOMENTÁŘ: Nemylme se, eto dělo je naše PŘIVÍTÁNÍ: V Balaklavě vlály ruské vlajky MEDVEDĚV: Janukovyč je stále legitimní prezident |
Někdejší důstojník KGB se o rozšíření své vlasti snaží od samého počátku v čele země. Ještě jako premiér ruské federace zahájil zkraje roku 2000 válku v Čečensku, o osm let později se pustil do bleskové, pětidenní, války v Gruzii. A nyní se podle všechno schyluje k ozbrojenému konfliktu na Ukrajině.
Ostatně ruský prezident Ukrajinu, stejně jako řadu dalších bývalých teritorií SSSR, za zemi ani nepovažuje. Svědčí o tom alespoň jeho pokus o "zasvěcení" bývalého prezidenta George Bushe mladšího do východoevropské problematiky v roce 2008. "Musíš pochopit, Georgi, že Ukrajina není ani země. Část jejího území byla ve východní Evropě a větší část byla dána nám," připomněla tehdejší rozhovor státníků americká stanice CNN.
Současné dění na ukrajinském Krymu, poloostrově v Černém moři, který Ukrajina dostala v polovině padesátých let "darem" od tehdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova, polovičního Ukrajince, přitahuje pozornost celého světa.
Nutno dodat, že tato "tragická chyba", jak se mnohdy označuje předání strategicky významného teritoria, kde mají Rusové svou nejmenší námořní flotilu, se odehrála v době, kdy nikdo nepředpokládal, že se SSSR rozpadne.
Po rozpadu Sovětského svazu byla jen otázka, kdy Moskva začne uplatňovat nárok na území, kde se většina obyvatel hlásí k ruskému občanství. Asi jen málokdo by odhadl, že se Rusko o Krym přihlásí tak brzy a tvrdě po dramatických ukrajinských protestech, které svrhly proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
Většina odborníků se nyní zdráhá odpovědět, co se mezi Ukrajinou a Ruskem bude dít dál a jak zareaguje Západ. Americká stanice CBSnews.com však oslovila několik expertů a položila jim několik otázek ohledně budoucího vývoje.
1 Proč se Putin rozhodl pro vpád na Krym a jaké má plány?
To je otázka za milion, na kterou by chtěli znát odpověď snad všichni světoví státníci. Popravdě řečeno na ni nikdo přesnou odpověď nezná. Vždyť i německá kancléřka Angela Merkelová, které ruský prezident "zvedne" telefon a hovoří s ní, si podle úniku informací do německého deníku Bild po rozhovoru s Putinem stěžovala americkému prezidentovi Baracku Obamovi, že "Putin žije v jiném světě, mimo realitu".
Rusko a obsazení Krymu (3. 3. 2014)
K vyslání tisíců vojáků na Krym kvůli údajné ochraně tamních obyvatel, kteří se hlásí k ruské národnosti, mohlo šéfa Kremlu vést "ponížení". "Svržení Janukovyče bylo pro Putina velmi ponižující, takže možná chtěl svému vlastnímu lidu ukázat, že Rusko není slabé a nebude poníženo," míní profesor východoevropských studií Lucas Way z univerzity v Torontu. "Rusko nenávidí, když cítí, že ztrácí respekt, a někdy proto udělá něco jen na odiv, aniž by šlo o jasný záměr," řekl Way.
I podle Terryho Martina, profesora ruských dějin z Harvardu, v nastalé situaci hraje roli "křivda" za ponížení západními mocnostmi, které si Rusko nese po pádu SSSR v roce 1991. K čemuž profesor přičítal i žádosti bývalých sovětských republik o vstup do Severoatlantické aliance, nepřítele Ruska.
Proč chce Krym k Moskvě?Pohled do dějin Ukrajiny |
Putin mohl tímto krokem také chtít předejít podobné revoluci v Rusku. "Může Rusům poslat vzkaz - podívejte, co se stane po takové revoluci, jen chaos a občanská válka" vysvětlil Way. Rusko podle odborníků také mohlo cítit potřebu ukázat nové ukrajinské vládě, kdo je pánem v regionu. A trochu ji srazit na kolena před vlastními obyvateli. Moskva dobře ví, že současné vedení v Kyjevě se spíše než k Rusku přitočí k Západu.
2 Co udělá Putin dál?
Ačkoli se situace neustále vyvíjí, zatím jen málokdo z mezinárodní společnosti věří, že Putin zajde tak daleko, aby vyslal vojáky do dalších - hlavně východních - oblastí Ukrajiny. "Pro Rusko bude těžké udělat to samé, co na Krymu - tedy převzít oblast - třeba v Doněcku...bez invaze. A invaze výrazně stupňuje napětí na scéně zahraniční politiky, což si Putin zřejmě nedovolí riskovat. Už nyní je napětí hodně vysoké," řekl profesor Martin.
3 Co udělá Západ?
"Západ toho nemůže mnoho udělat," míní Way ohledně eventuální západní intervenci na Krymu. "Rusko je velká země, s velkou armádou, má jaderné zbraně a dodává Evropě zásadní množství energetiky. Západ skutečně nemůže Putinovi říkat, co má dělat," dodal profesor z Toronta.
Ozbrojená stráž před vchodem do jedné z ministerských budov v Simferopolu. (3. března 2014)
Přesto světoví lídři odpovídají. USA, Kanada, Francie a další země ze států G8 oznámily, že přerušily přípravy na summit v ruském Soči a Washington s Evropskou unií Rusko vyhrožují "ekonomickými a politickými sankcemi". Polsko vyzvalo k mimořádné schůzce NATO a evropská osmadvacítka chystá na čtvrtek zvláštní summit v Bruselu.
Podle amerických odborníků takové výhrůžky mají na Rusko jen menší efekt, což je dané i tím, že Rusové do Spojených států vyvážejí jen tři procenta zboží. Pokud by se však Unie rozhodla Moskvu za Krym potrestat obchodními sankcemi, Rusko by je již pocítilo. Země do EU vyváží 45 procent svého zboží.
Navíc kdyby se Západ rozhodl zmrazit konta ruských občanů v mimoruských bankách, částka by se vyšplhala až na 400 miliard dolarů. Otázka ale je, zda by si osmadvacítka, jejíž někteří členové jsou v jisté míře závislí na ruském plynu, něco takového dovolila.
4 Kdo uchrání Ukrajinu před bankrotem?
Zadlužená Ukrajina se ocitla na pokraji ekonomického pádu, v příštích dvou letech bude potřebovat nejméně 35 miliard dolarů, aby nezkrachovala.
Moskva byla s bývalým prezidentem domluvená na půjčkách i na slevě za plyn (výměnou za prodloužení dohody o působení ruských vojáků na Krymu, kde mají flotilu), což nyní padá. Kyjev tak potřebuje nového mecenáše.
Mezinárodní měnový fond slíbil podporu a zřejmě zemi poskytne krátkodobou finanční pomoc, aby se udržela ukrajinská měna a zachovaly základní služby jako výplata penzí a státní mzdy. Podle odborníků se nyní musí zajistit hladký průběh voleb, které byly vyhlášeny na 25. května, přičemž další kroky se budou projednávat až s novou vládní garniturou.
5 Co je nyní největší hrozbou?
Nevyzpytatelnost. Byť dosud nepadl jediný výstřel, mnozí se obávají, že v zemi plné zbraní, která žije už několik měsíců v tenzi, může stačit jen málo k vzedmutí vášní. A k tomu mohou přispět i provokace jako třeba pondělní zprávy o ultimátu, které Moskva dala ukrajinským vojákům na Krymu. V pondělí odpoledne se objevila zpráva, že se ukrajinská armáda musí v noci vzdát, jinak Rusko zaútočí. Moskva zvěst o několik hodin později popřela.
