Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvV prosinci chorvatští zákonodárci odmítli návrh, aby se Chorvatsko po boku dalších členských zemí Evropské unie zapojilo do podpory ukrajinské armády. Sám Milanović západní pomoc dlouhodobě Kyjevu kritizuje a vyjadřuje obavy, že by Chorvatsko mohly zasáhnout potenciálně katastrofické důsledky války na Ukrajině.
„Jsem proti tomu, aby se tam posílaly smrtící zbraně. Prodlužuje to válku,“ sdělil v pondělí podle agentury AP Milanović na tiskové konferenci v Záhřebu. Zmínil přitom konkrétně plánované dodávky německých tanků. Berlín minulý týdne rozhodl, že nebude bránit reexportu německých tanků Leopard 2 na Ukrajinu z jiných evropských zemí a zároveň několik Ukrajině sám dodá.
Chorvatský prezident také vyjádřil pochybnosti nad tím, že lze Rusko porazit v „konvenční válce“ a že se Ukrajině podaří obnovit svoji územní celistvost.
„Je jasné, že Krym už nikdy nebude součástí Ukrajiny,“ citovala z jeho vystoupení agentura Reuters. Evropská unie, jíž je Chorvatsko součástí, anexi Krymu odmítla a uvalila kvůli ní na Rusko sankce. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlašuje, že Ukrajina obnoví kontrolu nad celým svým územím včetně Krymu, a mírová jednání s Moskvou podmiňuje stažením ruských vojsk z celého ukrajinského území.
Milanović vyhrál v roce 2019 volby jako liberální kandidát. Postupně se ale podle AP přiklonil k populistickému nacionalismu. Milanović si vedle toho vysloužil pověst proruského politika, což sám odmítá. V posledních měsících se přitom otevřeně stavěl proti přijetí Finska a Švédska do NATO i proti výcviku ukrajinských vojáků v Chorvatsku.
