V prosinci chorvatští zákonodárci odmítli návrh, aby se Chorvatsko po boku dalších členských zemí Evropské unie zapojilo do podpory ukrajinské armády. Sám Milanović západní pomoc dlouhodobě Kyjevu kritizuje a vyjadřuje obavy, že by Chorvatsko mohly zasáhnout potenciálně katastrofické důsledky války na Ukrajině.
„Jsem proti tomu, aby se tam posílaly smrtící zbraně. Prodlužuje to válku,“ sdělil v pondělí podle agentury AP Milanović na tiskové konferenci v Záhřebu. Zmínil přitom konkrétně plánované dodávky německých tanků. Berlín minulý týdne rozhodl, že nebude bránit reexportu německých tanků Leopard 2 na Ukrajinu z jiných evropských zemí a zároveň několik Ukrajině sám dodá.
Chorvatský prezident také vyjádřil pochybnosti nad tím, že lze Rusko porazit v „konvenční válce“ a že se Ukrajině podaří obnovit svoji územní celistvost.
„Je jasné, že Krym už nikdy nebude součástí Ukrajiny,“ citovala z jeho vystoupení agentura Reuters. Evropská unie, jíž je Chorvatsko součástí, anexi Krymu odmítla a uvalila kvůli ní na Rusko sankce. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlašuje, že Ukrajina obnoví kontrolu nad celým svým územím včetně Krymu, a mírová jednání s Moskvou podmiňuje stažením ruských vojsk z celého ukrajinského území.
Milanović vyhrál v roce 2019 volby jako liberální kandidát. Postupně se ale podle AP přiklonil k populistickému nacionalismu. Milanović si vedle toho vysloužil pověst proruského politika, což sám odmítá. V posledních měsících se přitom otevřeně stavěl proti přijetí Finska a Švédska do NATO i proti výcviku ukrajinských vojáků v Chorvatsku.
