Evropská komise začátkem června konstatovala, že Záhřeb splnil všechna čtyři kritéria, která Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny posuzuje.Týkají se stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu.
„Euro je měnovým vyjádřením našeho společného osudu a je součástí našeho evropského snu. Nyní se tento sen stal skutečností pro Chorvatsko,“ uvedl po jednání předseda Evropské rady Charles Michel.
Balkánská země se již od září chystá začít uvádět ceny jak v dosavadních kunách, tak v eurech. Oběma měnami by mělo jít platit ještě celý příští rok, než zůstane jen ta evropská. Vozit si kuny z letošní dovolené se doporučuje už jen jako suvenýr.
Kolem nových euromincí se před časem semlel jeden skandál. Mezi vítěznými návrhy se totiž objevila kresba s kunou na větvi, která nápadně připomíná snímek britského fotografa Iana Leache. Autor údajného plagiátu chtěl vzdát hold současné měně, po kritice však návrh stáhl.
Bulhaři stáhnou veto k Severní Makedonii
Bulharský parlament v pátek velkou většinou hlasů schválil usnesení, které umožňuje vládě stáhnout veto vůči přístupovým jednáním Evropské unie se Severní Makedonií. Poslanci ovšem stanovili podmínky, které patrně budou pro Skopji těžko splnitelné.
Sofia veto uplatňuje od roku 2020 kvůli sporům se Skopjí v otázkách jazyka a kultury, které podle Bulharů mají bulharské kořeny. Podle severomakedonských představitelů ovšem národní identita Makedonců nemůže být předmětem diskuse. Bulharsko také žádá silnější záruky práv pro svou menšinu žijící v Severní Makedonii. Těch podle loňského sčítání žije v zemi oficiálně zhruba 3 500.
Podmínky stanovené v usnesení vycházejí z návrhu končícího francouzského předsednictví EU, který předpokládá, že Skopje výměnou za odblokování rozhovorů vtělí zmínku o Bulharech coby konstitutivním národu do své ústavy. Bulharský parlament také chce, aby nic v přístupovém procesu Severní Makedonie k EU nebylo možné vykládat jako uznání existence makedonského jazyka. Ten Sofia považuje za bulharský dialekt.
Bulhaři brání Severní Makedonii ve vstupu do EU. Kvůli menšině i jazyku |
Bulharský premiér Kiril Petkov i s ohledem na zhoršenou bezpečnostní situaci v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu čelil mezinárodnímu tlaku na odblokování integračního procesu Severní Makedonie. Spor o přístup k sousední zemi byl jedním z důvodů pádu Petkovovy vlády. Opoziční i někteří koaliční poslanci jej vinili, že stažením veta se chystá „zradit“ národní zájmy.
Severomakedonský ministr zahraničí Bujar Osmani podle bulharských médií uvedl, že dnešní hlasování Národního shromáždění zablokuje přístupové rozhovory EU se Skopjí na dlouhou dobu.
Bulharská vláda premiéra Petkova končí, parlament jí vyslovil nedůvěru |
Veto Sofie vůči rozhovorům se Skopjí bylo jedním z hlavních témat čtvrtečního summitu lídrů Evropské unie a zemí západního Balkánu, který navzdory četným výzvám nedokázal dostat snahy o začlenění tohoto regionu do EU z mrtvého bodu. Protože Unie zahájení rozhovorů se Severní Makedonií spojila i s Albánií, postihuje bulharské veto ve výsledku také Tiranu.
Albánie ústy svého premiéra Ediho Ramy hovořila v souvislosti s bulharským vetem o „únosu“ své evropské perspektivy. Petkov se tlaku odmítl podvolit s odkazem na vládní usnesení, že kabinet v této věci nepodnikne žádné kroky bez schválení parlamentem.
