"Hlavní argument pro odchod z Ruska zní, že úřady nejsou s to lidem zajistit normální podmínky pro život," napsal o obsahu letáků list Kommersant. Potíže s vytápěním pociťuje řada karelských měst a vsí. Teplota v příbytcích nepřesahuje 12 stupňů, ve školních třídách klesá ke čtyřem až osmi stupňům. Místní úřady totiž nemají peníze na otop.
Boj o karéliiV r. 1939 vypukla tzv. zimní válka mezi Finskem a SSSR, která skončila porážkou Finska a ztrátou části Karélie. V r. 1941 bylo Finsko opět ve válce se Sověty jako spojenec Německa. Válka skončila 19. 9. 1944 uzavřením příměří se SSSR, který získal další území. V roce 1947 byla hranice mezi oběma státy uznána v podobě z roku 1941. |
Případ začala vyšetřovat tajná služba podle paragrafu o extremismu a stopy vedou do jedné tiskárny v Petrozavodsku. Pátrání však zřejmě problém s otopem nevyřeší.
"Konalo se hodně schůzí, porad, návštěv úředníků, ale problém s topením zůstává... Děti mrznou celý školní rok. Zásoby uhlí a dříví neexistují. Je nám zima," napsali ruskému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi obyvatelé z dalšího karelského města.
Karelští poslanci zatím vybídli místní vládu, aby poskytla mrznoucím obcím dodatečné peníze, a také se rozhodli vytvořit zvláštní komisi, která má krizi s vytápěním objasnit.
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google
