ČEZ šidí opravu Prunéřova a straší lidi, stojí v norské prověrce

Podle expertní zprávy norské konzultační firmy DNV, kterou si nechalo v únoru zpracovat ministerstvo životního prostředí, nenabízí ČEZ v plánované rekonstrukci elektrárny Prunéřov nejčistší řešení. Energetici by tak měli nabídnout lepší variantu a neargumentovat, že by kvalitnější technologie ohrozila dodávky tepla pro Kadaň a Klášterec, vzkazuje DNV.

Tepelná elektrárna Prunéřov. | foto: Martin Adamec, MAFRA

Expertní studie společnosti Det Norske Veritas zjistila, že plán Prunéřova splňuje většinu požadavků. Nicméně tým měl k rekonstrukci několik zásadních výtek, především nesouhlasil s tím, že firma rezignovala na použití nejlepších technologických řešení.

"Navrhovaný projekt ČEZ nesplňuje požadavky na nejlepší dostupnou technologii ve dvou bodech: Technologie nedosahuje požadované čisté termální účinnosti 42 procent (ČEZ deklaruje účinnost 40 procent) a překračuje požadovaný emisní limit pro oxid uhelnatý (požadovaný limit je 200 mg N/m³, ČEZ počítá s emisemi 250 mg N/m³)," informoval ředitel projektu Bart Adams.

DNV se také zabývala dosavadním procesem EIA (proces posuzování vlivů na životní prostředí - pozn. redakce). Podle Adamse proběhl proces v souladu s českými požadavky a běžnou praxí v Evropě, ale bez podrobnějšího zdůvodnění se neposuzovaly jiné varianty než ta, kterou prosazuje ČEZ.

"Znepokojuje nás také znečištění ovzduší v bezprostřední blízkosti elektrárny, dokument neobsahuje ani informace o kontaminaci půdy a množství azbestu. Jsou zde také nedostatečně průkazné informace o vlivu vody prosakující do půdy, pokud se jedná o vedlejší produkty elektrárny," doplnil za mezinárodní tým posuzovatelů Adams.

Horší technologie, kterou by energetická společnost při rekonstrukci Prunéřova použila, by se projevila na emisích CO₂. V případě, že by varianta ČEZ prošla, ročně by elektrárna vyprodukovala asi 205 tisíc tun, což je o pět procent více, než kdyby použila nejlepší možné technologie.

"Shodou okolností by Prunéřov produkoval téměř stejně emisí, jako jsou celkové roční emise Federativních států Mikronésie. Za 30 let předpokládaného provozu by tedy emise CO₂ byly zbytečně vyšší o 6,15 milionu tuny," doplnil Jan Rovenský z hnutí Greenpeace, které rekonstrukci Prunéřova dlouhodobě kritizuje.

Čisté technologie lidem teplo neseberou

Norové také odmítli argument ČEZ, že by použití nejčistší technologie ohrozilo zásobování teplem desítky tisíc lidí v Kadani a v Klášterci. Nadkritické bloky se podle DNV ve světě běžně používají a pro Kadaň a Klášterec by v budoucnu mohla jako záložní zdroj tepla fungovat elektrárna Tušimice, která je od Prunéřova vzdálená jen osm kilometrů.

Ztrátou dodávek tepla přitom ČEZ při použití nejčistších dostupných technologií při rekonstrukci argumentoval.

Ministr životního prostředí Jan Dusík uvedl, že studie je podle něj velmi profesionálně zpracovaná. "Jsem rád, že vznikla a že je k dispozici," uvedl s tím, že pro ČEZ je to jasný závazek použít nejlepší dostupné technologie.

Stanovisko k procesu EIA však ministerstvo odmítlo zaujmout a protože premiér Jan Fischer chtěl po Dusíkovi okamžité rozhodnutí, ministr rezignoval.

"Po vyhodnocení té zprávy a možností, jak dále postupovat, jsem dospěl k názoru, že je potřeba získat další informace ohledně realizace projektu a varianty, která by splňovala parametry nejlepších dostupných technik. Když jsem toto představil panu premiérovi, tak řekl, že je potřeba rozhodnout ihned, což já v tuto chvíli s čistým svědomím neumím, proto jsem rezignoval," informoval ministr Dusík (více o Dusíkově rezignaci čtěte zde)

"Nyní je na mém nástupci, aby rozhodl o dalším postupu, případně o vydání stanoviska EIA, které je ve finále," doplnil Dusík.

Podle Strany zelených by měl ČEZ projekt přepracovat. "Není důvod, aby v České republice stála špinavá elektrárna s technologií 80. let 20. století, navíc za situace, kdy se čtvrtina vyprodukované energie z České republiky vyváží," vzkázal předseda Strany zelených Ondřej Liška.

"ČEZ by se měl konečně zachovat zodpovědně ke zdraví lidí v České republice, projekt stáhnout a přepracovat," dodal.

"Zprávu ještě nemáme"

Společnost ČEZ se chce ke zprávě vyjádřit, až ji bude mít k dispozici.

"Na MŽP posíláme žádost o zaslání zprávy a současně žádáme DNV o zveřejnění anglického originálu zprávy, aby se mohla porovnat věrohodnost verze hodnotící zprávy komentované nevládními organizacemi. Zároveň bude společnost ČEZ žádat od Ministerstva životního prostředí vysvětlení, jak je možné, že s údajnými informacemi ze zprávy, operují nevládní organizace dříve, než jsou známy účastníkům řízení," uvedla mluvčí společnosti ČEZ Eva Nováková ještě před odpolední tiskovou konferencí.

"Překvapuje nás, že zástupce DNV hovořil na tiskové konferenci o tom, že EIA neřeší otázku spodních vod či azbestu. Tyto oblasti samozřejmě řešeny jsou. Máme proto pochybnost, zda měli poradci z ministerstva životního prostředí k dispozici kompletní podklady," dodala Nováková.

Problémy s Prunéřovem

Rekonstrukci elektrárny Prunéřov už před časem kritizoval ostrovní stát Mikronésie. Uhelná elektrárna Prunéřov na Chomutovsku je totiž největším českým producentem skleníkových plynů, které nejspíš přispívají ke stoupání hladiny oceánů. A ostrovy Mikronésie ční do výšky pouhých několika metrů nad mořem.
"Požadují, aby byly při rekonstrukci elektrárny použity ty nejlepší dostupné technologie a zabránilo se tak zbytečnému znečišťování a nadměrné produkci emisí," informovala mluvčí ministerstva. Podobné požadavky má také hnutí Greenpeace.
Podle zástupců ČEZ jsou však dopady elektrárny na klima marginální. "Z pouhé existence elektrárny nelze dovozovat, že by svým vlivem prokazatelně ovlivňovala území států nejvíce ohrožených změnami klimatu nebo zvyšovala mořskou hladinu, způsobovala tání ledovců a změny vodního režimu, jak je uváděno v námitkách Greenpeace," ohradil se už před časem mluvčí skupiny ČEZ pro severní Čechy Ota Schnepp.