Staří Egypťané věřili více než 3000 let trvání své civilizace, že jejich zemi ochraňuje bohyně řádu, pořádku a spravedlnosti Maat, která byla zárukou toho, že Egypt nepostihnou síly chaosu a zla. Pokaždé, když v Egyptě nastalo bezvládí, propadal lid beznaději a upínal se k okamžiku, kdy na trůn nastoupí nový panovník, který ochrání zemi a lid, svěřené mu egyptskými bohy.
Jedním z velkých symbolů této víry byly staroegyptské pyramidy. Panovník, syn boha slunce Rea a sám bůh na zemi, byl svrchovanou autoritou. Jeho smrt znamenala velký přechod a symbolem tohoto přechodu se stala jeho hrobka, staroegyptský zádušní komplex a pyramida, ve které byl pohřben.
V posledních měsících se však staroegyptské památky ocitají stále ve větším a větším ohrožení, na které již pomalu začíná reagovat i světová veřejnost. V důsledku událostí následujících po 25. lednu 2011 to jsou právě památky, které se staly významně ohroženým druhem.
Detail jižní části koncese s desítkami zlodějských výkopů.
Pyramidové pole v Abúsíru
Záchranné práce ve skladu expedice
Stejně jako v přelomových dobách egyptské historie, tak i dnes jsou umělecké výtvory této civilizace vystaveny soustředěnému náporu gangů a místních obyvatel. A mezi velmi poškozené lokality patří bohužel i česká archeologická koncese v Abúsíru.
Faraona našli na smetištiNálezy z Abúsíru se staly nedílnou součástí expozic Egyptského Muzea na náměstí Tahrír v centru Káhiry, kde se egyptská revoluce odehrávala. Toho muzea, které bylo vykradeno a jehož některé unikátní předměty se dodnes nenašly. Mezi ně patří dvě zlacené sošky z pohřební výbavy panovníka Tutanchamona. Jeho otec Achnaton měl štěstí větší. Jeho ukradená soška v hodnotě mnoha milionů dolarů se našla za neuvěřitelných okolností v hromadě smetí poblíž muzea. |
Expedice egyptologického ústavu dorazila do Egypta, jakmile to bylo možné na přelomu února a března. Za první dva týdny práce českého archeologického týmu se podařilo shromáždit základní údaje mapující rozsah škod napáchaných obyvateli okolních vesnic.
Lokalita sama o sobě obsahuje více než 200 zlodějských výkopů. Některé z nich odkryly části hrobek starých více než 4000 let, mnohé výkopy se soustředily na vyloupení pohřebních komor v hloubce 5 až 8 metrů pod úrovní pouště. Většina komor byla nalezena zcela prázdných.
Hrobce, kterou jsem spoluobjevil jako student, jsem přijel na pohřeb
Další část škod potom představují důsledky útoků na dobře chráněné objekty. Jedním z nich byla hrobka kněze staroegyptských panovníků Rahotepa. Jeho nepravé dveře (kamennou stélu se jménem, tituly a vyobrazením členů jeho rodiny) objevila expedice v roce 1991 (já tehdy asistoval jako student…). Letos jsem jí přijel na pohřeb. Zlodějům se totiž podařilo proniknout železobetonovu konstrukcí chránící jeho hrobku a stélu celou ukrást.
Češi v EgyptěV Egyptě existuje pouze několik tzv. pyramidových polí, kde se nacházejí hrobky panovníků Staré a Střední říše pocházející z 3. a první poloviny 2. tis. před Kristem. Mezi ty nejznámější patří Gíza, Dahšhúr a také Abúsír, kde již více než padesát let pracuje expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Tato v současnosti největší vědecká expedici ČR mimo české území objevila a zdokumentovala nespočet památek jedné z nejstarších civilizací této planety. Mezi nejzásadnější patří pyramidové komplexy panovníka Raneferefa a jeho matky Chentkaus, hrobky vysokých hodnostářů včetně vezíra Ptahšepsese a některé nevyloupené hrobky kněze Iufaa či slunečního kněze Inpunefera. Vedle toho se podařilo i osvětlit pomocí nových teorií významné úseky dějin a vývoje hmotné a duchovní kultury staroegyptské civilizace jako například dějiny 5. dynastie tzv. slunečních králů, vznik a zánik Staré říše i přiblížit proces klimatických změn ve starověku. |
Konečně třetí část škod pochází z vlastních skladů expedice. Ty jsou samozřejmě také chráněny železobetonovými stropy, železnými dveřmi, před kterými ještě stojí kamenné zdi.
Přesto se zlodějům podařilo proniknout i do nich a napáchat nedozírné škody. Zdá se sice, že předmětů nezmizelo mnoho, ale valná část nálezů byla jednoduše naházena na zem a rozšlapána.
Utrpěly tak kusé pozůstatky (jedny z mála, které kdy byly nalezeny) krále Staré říše, Raneferefa. Podobně dopadla například i kamenná nádoba se jménem faraona Huneje, jehož pyramida čeká teprve na své objevení.
Nejhorší je ale ztráta informací: poničen byl antropologický i zoologický kosterní materiál, mnohé vzorky čekající na své zpracování, utrpěly i desítky kamenných bloků s unikátní výzdobou.
Egyptologie na křižovatce
Egyptologie, světová, egyptská, ale i ta česká, se tak ocitá po dlouhé době na velké křižovatce.
Naše snaha o částečné oživení staroegyptské civilizace, kde jednu z hlavních rolí hraje archeologie, stejně jako mnohé další společenskovědní i přírodovědné obory, je vystavena procesům, které v této době každým dnem zmenšují naše šance na sestavení pokud možno úplného obrazu toho, co se na konkrétním místě naší planety odehrávalo před pěti až třemi tisíci lety. Musíme jen doufat, že bohyně Maat na svou zemi zcela nezanevřela ani dnes.
