Podle průzkumu aktuálního Globálního barometru korupce (Global Corruption Barometer – GCB) provedeného mezi více jak 40 tisíci občanů EU přiznalo 57 procent Čechů starších 18 let, že využili osobních kontaktů, aby získali přístup do veřejných služeb ve zdravotnictví, školství či při jednání s úřady. Podle TI je to zdaleka největší číslo mezi státy EU, kde je průměr 33 procent.
Nejvíce Češi prostřednictvím svých známostí usilovali o obdržení dávek sociálního zabezpečení (55 procent), o procento méně se snažilo získat služby poskytované v zdravotnickém sektoru.
Velmi vysokou míru využívání osobních konexí zaznamenali i ve Francii (48 procent), Portugalsku (48 procent), Maďarsku (43 procent), Rakousku (40 procent) a Belgii (40 procent). Naopak nejnižší mírou se pyšní Estonsko (12 procent), Slovinsko (18 procent) a Švédsko (19 procent).
Uplácení s cílem získat veřejnou službu je v zemích EU méně časté. V průměru se k němu uchýlilo sedm procent lidí. Existují ale velké rozdíly mezi zeměmi. Ve Švédsku, Finsku a Dánsku se k podloudnému způsobu uchýlilo jen jedno procento lidí. Na opačné straně žebříčku pak dlí Rumunsko (20 procent), Bulharsko (19 procent) a Maďarsko (17 procent).
Česko se s 11 procenty umístilo šesté. Češi zřejmě nepovažují úplatky za nutné k získání sociálních dávek (0 procent), ve zdravotnické sféře je jejich postoj už odlišný (10 procent).
„EU je často považována za baštu integrity, ale naše zjištění ukazují, že země v celém regionu zůstávají vůči korupci zranitelné. Během zdravotní krize může být využívání osobních kontaktů pro přístup k veřejným službám stejně škodlivé jako uplácení,“ uvedla Delia Ferreira Rubio, předsedkyně globální správní rady TI.
Krajský šéf policie dostal přednostně vakcínu na pokyn koordinátora |
„Pokud například jedinec s konexemi obdrží vakcínu proti covidu-19 nebo lékařské ošetření před někým, kdo lékařskou pomoc potřebuje urgentněji, může docházet ke ztrátám na životech,“ dodává.
Podle Transparency International by se země, které se potýkají s korupcí veřejných služeb, mohly inspirovat v Estonsku, jež má rozvinutý systém online veřejné správy. Estonci se tak nemusejí osobně setkávat s úředníky odpovědnými za správu věcí veřejných, čímž se riziko uplácení snižuje.
Česká republika se též umístila poměrně vysoko, co se týče takzvaného sextortingu neboli speciální formy korupce, kdy jsou lidé donuceni k sexu výměnou za základní služby včetně těch týkajících se zdravotnictví či školství. Jen sedm procent lidí v EU jej zažilo či zná někoho, kdo jej zažil. V Česku je to ale 10 procent. Nejvíce je tento fenomén rozšířen v Bulharsku (17 procent), Chorvatsku (13 procent) a Rumunsku (13 procent).
Většina občanů EU (62 procent) se domnívá, že korupce vlády je velký problém a 49 procent si myslí, že vláda postupuje v boji s ní špatně. Tři čtvrtiny respondentů (76 procent) jsou přesvědčeny, že míra korupce se za posledních dvanáct měsíců buď udržuje na té samé hladině nebo se horší.
Podle TI jsou tato zjištění obzvláště znepokojivá v souvislosti s ozdravným plánem, v jehož rámci mají členské státy věnovat miliardy eur na obnovu ekonomiky po pandemii. Očekává se, že Evropská komise schválí národní plány na výdaje ve výši 800 miliard eur.
Češi nevěří schopnosti vlády
V Česku je zvláště rozšířená skepse ohledně schopnosti vlády bojovat s korupcí. 69 procent respondentů si myslí, že vláda má v jejím zvládání špatné výsledky. Pro 34 procent dotázaných je zkorumpovaný prezident, stejný podíl lidí si totéž myslí o premiérovi. Za nejméně zkorumpovanou považují Češi policii (6 procent).
Pro padesát procent dotázaných se úroveň hladiny korupce za posledních dvanáct měsíců nezměnila (50 procent) nebo se zhoršila (29 procent). Třináct procent lidí si myslí, že došlo k jejímu snížení.
Další propad ČR v žebříčku korupce, důvodem je podle TI i ohýbání pravidel |
„Vláda v Česku není schopna účinně bojovat proti korupci, a navíc ji samou stíhají mnohé skandály, premiérem počínaje,“ hodnotí výsledky průzkumu ředitel české pobočky TI Petr Leyer. „A zatímco velká korupce dále bují a systémová opatření selhávají, začíná se tento trend projevovat právě nedostatkem v oblasti veřejných služeb, kde jsou občané nuceni si vypomáhat přes známosti a drobnými protislužbami. Problém není, že byste službu vůbec nedostali, ale pokud ji chcete rychle a kvalitně, je snazší využít známosti.”
Na sousedním Slovensku jsou, co se týče úrovně uplácení, optimističtější. Pro 39 procent respondentů se korupce snížila, pro 19 procent zvýšila a pro 33 procent zůstala stejná. V pohledu na schopnost vlády se od Čechů tolik neliší, podle 61 procent lidí má slovenská vláda špatné výsledky. Slováci ale vykazují větší důvěru v prezidentku, kterou za zkorumpovanou považuje jen 11 procent lidí. Zato příliš nevěří premiérovi (30 procent) a ještě méně příznivě se dívají na členy parlamentu (41 procent).
