Ten je naplánován na konec příštího roku.
Dodnes volnější režim, který na česko-slovenských hranicích platí od rozdělení země, by nahradila naopak plná kontrola každého cestujícího. Podél hranice by pak musel být zaveden zvláštní systém sledující veškerý pohyb.
"Nemáme samozřejmě chuť budovat schengenskou hranici se Slovenskem. Ale v situaci, kdy by nebylo včas připraveno, jsme odhodláni ji postavit," řekl v úterý v Bruselu Kohout s tím, že podobně uvažují i další sousedi - Polsko a Maďarsko.
Je to jen poslední varianta
Dosud se přitom mělo spíše za to, že Schengen jsou spojité nádoby: pokud by jeden stát nebyl připraven, pak by i ostatní musely na odstranění hraničních kontrol počkat. A právě dalšímu zpoždění se chtěly nové členské země za každou cenu vyhnout.
Proto se minulý týden EU dohodla, že nové členské země vstoupí 31. 12. 2007 do stávající schengenské informační databáze. To je o dva měsíce později, než se původně plánovalo.
Kohout dodal, že nejde o vládní rozhodnutí. "Ale v Česku je k takovému postupu politická vůle," poznamenal Kohout s tím, že je Česko připraveno Slovensku, které má největší zpoždění v přípravě, jakkoli pomoci.
To jsme nečekali
Mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová včera ujišťovala, že Česko nemá zájem stavět hranici se Slovenskem. "Není to něco, o čem by se na vládě mluvilo," řekla. Ministr vnitra Ivan Langer včera nicméně potvrdil, že jde o jednu z variant, i když až na posledním místě.
Pro slovenského velvyslance při EU Maroše Šefčoviče byl Kohoutův včerejší výrok překvapivý. "Měl jsem dojem, že všichni chápeme, že je třeba postupovat společně," řekl Šefčovič, který věří, že Slovensko všechno zvládne.
Vláda v Bratislavě už vyčlenila dodatečné peníze a určila zmocněnce, který dostal přípravy na Schengen na starost.
Největší problémy s ukrajinskou hranicí
"Neměli jsme hranice za federace ani po rozdělení Československa a doufáme, že to nebudeme muset zvažovat ani nyní. Něco takového by zásadně snížilo pohodlí lidí, kteří přes tuto hranici často cestují," dodal Šefčovič. Neskrýval však skutečnost, že Slovensko vyšlo z posledních vyhodnocovacích zpráv Evropské unie nejhůře.
Velké problémy má Slovensko hlavně se zajištěním stokilometrové hranice s Ukrajinou. "Jde o nejkomplikovanější hranici ve vysokých horách, a proto je zajištění ochrany složitější," poznamenal Šefčovič. Na letišti v Bratislavě pak stále chybějí koridory pro cestující ze zemí EU.
V polovině příštího roku proběhne poslední vyhodnocení. V případě, že Slovensko požadavky nesplní, muselo by přísné kontroly, běžné na vnější hranici Unie, zavést nejen Česko, ale i Maďarsko a Polsko.
Podle Kohouta by náklady na budování neprodyšné hranice se Slovenskem nebyly vyšší než to, kolik by stálo udržování kontrol na hranicích se všemi sousedy.
