Rozsáhlý článek v titulku píše o „porušeném slibu“ dostat do pražské zoo vzácnou pandu. Česko je listu podle něj jednou z těch menších zemí, kterým se Peking dvoří nejagresivněji.
The New York Times (NYT) se v článku věnuje především událostem, které následovaly poté, co pražský primátor Zdeněk Hřib začal usilovat o vyškrtnutí klauzule o uznání jedné Číny ze sesterské smlouvy mezi českou metropolí a čínským hlavním městem.
Připomíná také incident z novoročního setkání primátora s diplomaty, ze kterého Hřib odmítl na výzvu čínského velvyslance vykázat tchajwanského diplomata. Tento incident podle NYT stál na počátku vývoje, „který může napáchat trvalé škody na česko-čínských vztazích“.
Neshody mezi pražskou radnicí a Pekingem podle NYT ilustrují, „jak Čína využívá hospodářské moci ve snaze dosáhnout svého v diplomatické oblasti“. Reakcí na Hřibovu politiku byly podle amerického listu „hrozby a akce namířené proti institucím spojeným s městem“.
Podle amerického listu byla přitom před nástupem Hřiba na pražskou radnici situace v česko-čínských vztazích zcela odlišná. Deník připomíná, že Prahu v roce 2016 navštívil na pozvání „populistického“ prezidenta Miloše Zemana dokonce čínský prezident Si Ťin-pching.
Souhlasíte s názorem, že je Česko vystaveno spíše přezíravému a zároveň agresivnímu chování ze strany Číny?
Užší vztahy s Čínou měly podle NYT přinést Česku investice. „Po třech letech se většina (slibovaných) investic neuskutečnila,“ napsal list a připomněl, že ani slibovaná panda se novou atrakcí pražské zoo nestala.
Konec přátelství Prahy s Čínou. Peking vypověděl sesterské partnerství |
Nejvíce podle NYT z úzkých vztahů Česka s Čínou profitovala investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Připomíná v této souvislosti smlouvu, kterou uzavřela před časem Univerzita Karlova s firmou Home Credit ze skupiny PPF. Firma má silné zastoupení i v Číně.
Smlouva, od které univerzita po kritice odstoupila, obsahovala závazek, že se smluvní strany „zavazují zdržet... všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst“. Podle NYT to prakticky znamenalo zajistit, „aby Čína byla šťastná“.
Jediním spojením Česka s pandou byl dětský animovaný seriál:
