Česká republika získala dostatečný počet hlasů již v prvním kole dnešní volby, vyslovila se pro ní 148 ze 191 přítomných zemí. Do rady kandidovala ve své východoevropské skupině. O dvě volná místa se spolu s ní ucházelo ještě Rumunsko a Gruzie. Nakonec jako druzí uspěli Rumuni, kteří získali 131 hlasů. Pro zvolení bylo potřeba 97 hlasů.
Úkolem rady je prosazovat a chránit lidská práva ve světě. Česko klade ve své zahraniční politice na lidská práva velký důraz a během svého působení v radě se chce zaměřit na několik priorit.
Chce například do budoucna zabránit tomu, aby v radě zasedaly státy porušující lidská práva. Nyní je tak například členkou rady Kuba. Podle českých diplomatů se ale pohled na radu mění, když je stále více vnímána jako orgán přímo ovlivňující zahraniční politiku. Její postoj k Libyi otevřel cestu k rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která umožnila letecký zásah na ochranu civilistů v zemi.
Diplomatická ofenziva
Černínský palác také hodlá usilovat o to, aby rada adekvátně reagovala na případy porušování lidských práv. Mezi další české priority patří svoboda projevu či zákaz mučení.
Volbě předcházela několikaměsíční ofenziva české diplomacie jak v New Yorku, kde OSN sídlí, tak ve světě. Stovky jednání nakonec přinesly kýžený úspěch a daly zapomenout na neúspěšnou českou kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN v roce 2007, kdy Česko prohrálo s Chorvatskem.
O členství mělo Česko zájem už před třemi lety, ale v té době nechtělo soutěžit se Slovenskem, které se tehdy členem sedmačtyřicetičlenné rady stalo. Slovensku, které spolu s Ukrajinou nyní v radě končí, Česká republika v roce 2008 pomohla ke zvolení tím, že svoji kandidaturu stáhla.
