V Drážďanech, Magdeburku, zcela zatopené historické Míšni a v dalších německých městech na toku Labe se vede vášnivá diskuse, zda mohou Češi za německé povodně.
Diskusi odstartoval článek německého deníku Die Welt, který pod titulkem: "Může za povodeň na Labi české sobectví?" popisuje českou debatu kolem přehrad na Vltavě a přednosti ochrany Prahy před ostatními městy.
Tu otevřeli starostové Kralup a Mělníka, kteří obvinili hlavní město a vodohospodáře, že špatným vypouštěním vody z přehrad vltavské kaskády způsobili Mělníku a dalším městům více povodňových škod, než by bylo nutné.
Téma sociálních sítí
Die Welt citoval například starostu Mělníka Ctirada Mikeše, podle kterého v době povodní stačilo, aby vltavská přehrada Orlík omezila průtok o den dříve, než se tak na příkaz ministerstva zemědělství stalo. V článku s odvoláním na české odborníky také konstatuje, že ochrana před povodněmi je jen jedním z úkolů, které přehrady na Vltavě plní.
Z "egoistických Čechů" se okamžitě stalo téma jak na sociálních sítích, tak v německých médiích. V konkurenčním deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung se však Čechů zastal profesor Martin Socher, který je odpovědný za protipovodňovou ochranu Saska. "Češi pomohli Drážďanům," uvedl německý hydrolog a vysvětlil, že především rozlití Labe kolem Litoměřic do velkého jezera o ploše 60 kilometrů čtverečních v tamních polích omezilo rozsah a sílu povodně v Sasku.
"S Českou republikou spolupracuji mnoho let. A mohu vám říci jedno. Ti lidé by neudělali nic, co by nám ublížilo," dodal Socher. Současně však připustil, že osmdesát procent vody, která při povodních zaplavuje Sasko, pochází z Česka, především z Vltavy, která je na soutoku s Labem v Mělníku mohutnějším tokem.
Vyloučil ale, že by Orlík nebo Lipno, jejichž funkci pro omezení povodní velmi ocenil, vypouštěly vodu záměrně. "To je nesmysl," řekl Socher a dodal, že něco takového se děje pouze při nízké hladině, která ohrožuje splavnost.
Někteří čtenáři, kteří se účastnili diskuse k článku, se však se Socherovou odpovědí nespokojili. Čtenář Werner Weber se odvolává na další článek v týdeníku Focus, který také zmiňuje chyby, které údajně byly udělány na vltavské kaskádě a ptá se profesora Sochera, zda lze skutečně explicitně doložit, že k žádným chybám na české straně nedošlo.
Sporné bariéry
Zatímco v Německu řeší, zda jim Češi neposlali po Labi moc vody, stěžují si naopak Rakušané na Bavory, že "chybami v protipovodňové ochraně" zvýšili škody, které povodeň na Dunaji a jeho přítoku Innu napáchala v Rakousku.
Rakouský ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner, jehož citovala například německá stanice SW4, nepřímo kritizoval Bavorsko za to, že se snaží příliš držet toky řek v korytech a nedovoluje jim rozlít se do luk a lužních lesů.
Podle některých odborníků i protipovodňové bariéry, které na jednom místě města uchrání, o kus dál po toku řeky naopak škody zvýší.
Slovenský expert: Je dobře, že Maďaři nepostavili Nagymaros
Slovensko si zase v minulých dnech chválilo přehradu v Gabčíkovu, která zabránila zřejmě zaplavení Žitného ostrova. Navíc si překvapivě chválili, že Maďarsko nepostavilo svoji část vodního díla v Nagymarosi a odstoupilo od smluv, protože si Slovensko vypouštění vody řídilo samo, podle svých vlastních, a ne podle maďarských zájmů.
"Toto je určitě lepší, protože to máme ve vlastních rukou. Při původním projektu bychom se na manipulaci (s vodou) příliš podílet nemohli, přestože by tu musela být spolupráce. Jenže, když jde do tuhého, pak se řeší, kdo s koho. Tehdy mohou být rozhodnutí (kolik vody a kudy pouštět) podřízena vlastním zájmům na úkor druhého partnera," uvedl v deníku Pravda vodohospodářský expert Peter Minárik.
V internetových diskusích pak Slováci často připomínali Maďarům, že kdyby protipovodňovou přehradu Nagymaros postavili, nemuseli by se bát zatopení Budapešti. Maďarské hlavní město se však i bez Nagymarose a za cenu rozsáhlé evakuace na předměstích velké vodě s vypětím všech sil ubránilo.
