Společnost Genomac zjistila, že genetické znaky typické pro Slovany má ve své DNA jen 51 procent Čechů a Moravanů.
Zbytek má románské, germánské, židovské, ugrofinské či jihokavkazské předky. Na lidi, kteří žijí v Česku, se proto ředitel Genomaku Marek Minárik v nadsázce dívá jako na hodně pestrou "skládačku".
K testu DNA stačí vzorek slin. Výsledek pak může ukázat, že vaši předci přišli v už prvním tisíciletí do české kotliny z Kavkazu, Skandinávie či až ze severní Afriky.
Společné kořeny
Nebo zjistíte, že jste vzdálený příbuzný významného šlechtického rodu, který se podílel na formování českého království. Společnost Genomac už otestovala pět tisíc vzorků DNA a vytvořila z nich databanku
"Vyhledávali jsme v genetickém kódu společné znaky, které určují příbuzenský vztah," vysvětlil Jan Zástěra z Genomaku. Každý pátý testovaný z výsledků testů zjistil, že má nečekaného příbuzného, o jehož existenci dosud nic netušil.
Společné kořeny ukryté v DNA přitom mohou sahat až do středověku nebo do ještě dávnějších dob. "Když máte výsledky testu a přihlásíte se do naší elektronické databáze, dozvíte se, kolik lidí má stejný genetický profil jako vy.
Nejsme daleko od cíle
Pak na jejich kód můžete poslat zprávu do jejich schránek v naší databázi. A je už jen na vašich ´příbuzných´, zda vám odpovědí. Pokud ano, může se před vašima očima začít rýsovat velmi zajímavý rodokmen," vysvětluje Minárik.
Genetické testy a vznik genobanky má kromě pátrání po dávných předcích, našem původu či příbuzných i mnohem praktičtější využití.
"Nejsme daleko od cíle, kdy budeme moci testovaným lidem na základě jejich původu říci, k jakým nemocím jsou náchylní a čeho se mají vyvarovat. A to jen proto, že jejich genetický profil je typický pro určité etnikum náchylné k jistým chorobám," říká šéf Genomacu Marek Minárik.
Obrovský význam
Příklad? Všeobecná zdravotní pojišťovna platí pacientům onkologickou léčbu, ale jen u deseti procent pacientů je úspěšná.
Američtí vědci přitom před časem zjistili, že lidé s rakovinou plic se specifickými mutacemi DNA reagují na léčbu v porovnání s ostatními pacienty nesrovnatelně lépe. Vzápětí na to rozpoznali, že za vynikající výsledky terapie může ´asijské´ DNA, jehož vliv je v USA mnohem silnější než v Česku, kde lék neměl ani zdaleka takový úspěch.
"A pak se navíc zjistilo, že v Japonsku na léčbu rakoviny plic příznivě reaguje dokonce ještě více pacientů než v USA. Je tedy jasné, že pro efektivní a šetrnou léčbu této smrtelné choroby mají tyto vědecké poznatky o DNA obrovský význam," vysvětluje ředitel Genomacu Minárik.
Genetické anomálie se už zjišťují
Když tedy v budoucnu opět přijde nový lék z USA, který nebude mít v Česku takový účinek jako za oceánem, tak bude možné s pomocí DNA databanky rychle zjistit, proč tomu tak je, a zvolit případně i jiný, účinnější léčebný postup.
Přednosta Ústavu hematologie a krevní transfúze Pavel Klener medicínské využití DNA dat ve sdělení pro ČTK uvítal. "Celosvětový výzkum směřuje k tomu, že analýza genomu bude tak dokonalá, že někdy kolem roku 2010 či 2012 se diagnostika a léčení bude ´šít´ nemocným lidem na míru."
Genetická anomálie se například už dnes zjišťuje u žen s vyšším rizikem rakoviny prsu. Za šetrný test DNA (jde o stěr slin) u společnosti Genomac lidé zaplatí 2450 korun.
A jakkoliv to zatím dělají hlavně kvůli pátrání po předcích, v budoucnu zřejmě převládnou zdravotní motivy.
