Při dosud nejhorším leteckém neštěstí na území Jižní Koreje zahynulo 179 ze 181 lidí na palubě.
Jihokorejské úřady, které katastrofu vyšetřují, se nyní chystají analyzovat, co bylo příčinou toho, že černé skříňky přestaly zaznamenávat, uvedlo ministerstvo v prohlášení. Hlasový záznamník nejprve zkoumali v Jižní Koreji, a když se zjistilo, že část nahrávky chybí, byl odeslán do laboratoře amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB), uvedlo ministerstvo. Silně poškozený záznamník letových údajů byl odeslán k analýze do Spojených států už dříve.
Jeden z bývalých vyšetřovatelů leteckých nehod z jihokorejského ministerstva dopravy uvedl, že chybějící nahrávky ukazují na to, že letadlo zřejmě přišlo o veškeré zdroje elektřiny, včetně těch záložních, což se stává jen výjimečně.
Ministerstvo dopravy pak ujistilo, že k vyšetření příčiny neštěstí využije jiná data, tak aby vyšetřování bylo transparentní. Poznamenalo také, že o zjištěních bude informovat pozůstalé. Někteří z nich podle Reuters požadují, aby vyšetřování namísto ministerstva vedl někdo jiný a aby se ho účastnili i nezávislí odborníci.
Stroj přistál bez vysunutého podvozku
Tragédie se odehrála na mezinárodním letišti v Muanu na jihozápadě země při tvrdém nouzovém přistání letounu na lince z thajského Bangkoku. Piloti nahlásili řízení letového provozu srážku s ptákem a zhruba čtyři minuty před havárií požádali o nouzové přistání, píše Reuters.
Stroj typu Boeing 737-800 poté přistál bez vysunutého podvozku, na ranveji však ve vysoké rychlosti nedokázal zabrzdit a po nárazu do betonového náspu asi 250 metrů za koncem přistávací dráhy explodoval. Neštěstí přežili jen dva členové posádky v zadní části letounu.
Už krátce po nehodě se vyrojila řada otázek, jak k ní mohlo dojít. „Proč hasiči nepokryli přistávací dráhu pěnou? Proč nebyli přítomni, když letadlo přistálo? A proč letadlo přistálo tak daleko na dráze? A proč byla na konci dráhy cihlová zeď?“ ptal se například editor specializovaného serveru Airline News Geoffrey Thomas.
