Venezuelské úřady zatkly tři Američany, dva Španěly a jednoho Čecha, které venezuelská vláda viní z účasti na spiknutím s cílem zabít prezidenta Nicoláse Madura a další vysoké činitele.
„V této nótě žádáme o detailní informace o případu a konzulární kontakt. Naši diplomaté jsou v kontaktu s kolegy z ministerstev zahraničí USA a Španělska,“ sdělila v pondělí Mariana Wernerová z ministerstva zahraničí. Pod ambasádu v Kolumbii spadá několik dalších zemí včetně Venezuely.
Razie ve Venezuele. Chystal se záložák českých výsadkářů spáchat atentát na Madura? |
Podle zjištění portálu Neovlivní.cz je zadržený Čech třiatřicetiletý Jan Darmovrzal, který je aktivním záložníkem ze 43. výsadkového pluku v Chrudimi. Podle portálu působil pět let v Singapuru, kde dálkově vystudoval právo na Londýnské univerzitě. Po návratu do Česka pracoval pro českou státní správu a následně působil v armádě.
Podle Caracasu byla do spiknutí zapojena i místní opozice a měly ho organizovat americká a španělská tajná služba, což obě země odmítly.
Francie v neděli doporučila svým občanům, aby nejezdili do Venezuely, a těm, co už tam jsou, aby se vyhnuli jakýmkoli akcím politického charakteru.
Televizní stanice TeleSUR, kterou provozují Venezuela, Kuba a Nikaragua, ukázala v sobotu fotografii muže, jehož označila za „českého teroristu“; dotyčný drží ceduli, na které je uvedeno jméno Jan Darmovzal.
Televize zveřejnila i část poznámkového bloku, který údajně policie u Čecha našla. V něm je podle Cabella popsáno spojení s venezuelskou opozicí a uvádí se, že koordinace konspiračních akcí se přesouvá do Ekvádoru, protože v Kolumbii už to není snadné jako za bývalého pravicového prezidenta Ivána Duqueho. Od srpna 2022 je v Kolumbii levicový prezident Gustavo Petro.
Maduro, který je u moci od roku 2013, už vícekrát obvinil Spojené státy a Kolumbii ze snahy ho svrhnout či zabít. Podobná obvinění mu podle analytiků pomáhají získat podporu části Venezuelanů, které se tak Maduro snaží sjednotit „proti vnější hrozbě“ a zmenšit tak podporu domácí opozice.
„Spiknutí proti vládě“
Ministr Cabello, který je dlouhodobě považován za muže číslo dvě Madurova režimu, v sobotu uvedl, že policie zabavila „přes 400 zbraní, které se do země dostaly ze Spojených států v kontejnerech s krmením pro psy“. Tyto zbraně podle něj měly být použity při „spiknutí proti vládě“, které organizovala skupina 14 lidí a jehož cílem bylo mimo jiné zabít Madura.
„Víme, že za touto operací jsou Spojené státy... a řídila ji CIA,“ uvedl Cabello. Podle něj byla do spiknutí zapojena i šéfka hlavní opoziční aliance María Corina Machadová. Ta organizuje od konce července demonstrace za uznání výsledků prezidentských voleb, které podle ní vyhrál opoziční kandidát Edmundo González. Opozice to dokládá výsledky z asi 83 procent volebních místností, které zveřejnila na internetu. Ústřední volební komise tvrdí, že volby vyhrál Maduro, podrobné výsledky ale dosud nezveřejnila. Kvůli účasti na povolebních demonstracích Madurův režim pozatýkal už na dva tisíce lidí.
Španělsko ani EU za vítěze voleb neuznaly zatím nikoho a vyzývají Madurovu vládu ke zveřejnění výsledků. Naproti tomu Spojené státy už uznaly za vítěze Gonzáleze. Ten před týdnem utekl do Španělska, kde žádá o azyl. Minulý týden se s ním neoficiálně setkal španělský premiér Pedro Sánchez, který ale odmítl výzvu španělských poslanců, aby ho uznal za vítěze voleb.
Zadrženými Španěly jsou podle španělských médií José María Basoa a Andrés Martínez z baskického Bilbaa, kteří se rodinám naposledy ozvali začátkem září z Kolumbie s tím, že jedou do Puerta Ayacucho, venezuelského města na hranici s Kolumbií. Právě tam byli zatčeni.
„Nepravdivé,“ vzkázaly USA
Španělská diplomacie uvedla, že neměli vazby na tajnou službu, ani jinou státní instituci. Mezi třemi zadrženými Američany je údajně i člen elitních jednotek SEAL amerického námořnictva Wilmer José Castaňeda, který sloužil dříve mimo jiné v Afghánistánu či v Iráku. Zatčen byl 30. srpna v Caracasu a podle Cabella byl „mozkem celé operace“.
Americké ministerstvo zahraničí v sobotu potvrdilo zadržení jednoho příslušníka americké armády a uvedlo, že ví o nepotvrzených zprávách o dalších dvou amerických občanech zadržených ve Venezuele.
„Jakákoli tvrzení o zapojení Spojených států do spiknutí s cílem svrhnout Madura jsou kategoricky nepravdivá. Spojené státy nadále podporují demokratické řešení politické krize ve Venezuele,“ uvedlo.
V Zimbabwe zatkli Čecha. Kvůli kritice výpadků elektřiny mu hrozí až 20 let |
V květnu 2020 venezuelská vláda oznámila, že odrazila pokus o námořní invazi, jejímž cílem bylo svrhnout Madurův režim. Nedaleko Caracasu se tehdy vylodila skupina bývalých venezuelských vojáků, v níž byli i dva američtí veteráni. Madurova vláda z operace zvané Gedeón obvinila opozici a kolumbijskou a americkou vládu, které se od ní distancovaly.
Opozici tehdy vedl Juan Guaidó, jehož od roku 2019 desítky zemí dočasně uznávaly za prozatímního prezidenta a na jehož stranu se postavilo i několik venezuelských důstojníků, kteří ale později skončili v exilu či ve vězení. Podle amerických médií dva Guaidóovi poradci v roce 2019 jednali s bezpečnostní firmou Silvercorp sídlící na Floridě a vlastněnou americkým válečným veteránem Jordanem Goudreau. Později uvedli, že Guaidó ani Kolumbie a USA o jejich akci nevěděli.
