Soud nejprve vyhověl požadavku dvou místních žen zastupujících vysídlené obyvatele ostrovů, kteří chtěli zaručit možnost návratu do jejich původního domova. Soudce však při rozhodování o jejich žalobě později uvedl, že podpisu smlouvy nestojí nic v cestě.
Británie uznala svrchovanost Mauricia nad souostrovím v Indickém oceánu loni v říjnu po desetiletích sporů provázených rozhodnutími mezinárodních soudů. Součástí ostrovů je atol Diego García, který britská a americká armáda využívají jako základnu pro námořnictvo a letectvo.
Strategické Čagoské ostrovy patří Mauriciu, uznal Londýn po desetiletích sporů |
Dohoda s vládou Mauricia, s níž v únoru souhlasil i americký prezident Donald Trump, dává oběma velmocem možnost používat základnu nejméně dalších 99 let. „Tato dohoda chrání britské občany a naši národní bezpečnost,“ uvedl podle stanice BBC mluvčí vlády.
USA se obávají čínského vlivu
Žalobu podaly britské občanky Bernadette Dugasseová a Bertrice Pompeová, které se narodily na atolu Diego García a byly mezi zhruba 2000 lidmi, které Británie na přelomu 60. a 70. let minulého století vystěhovala kvůli vzniku základny. Řada z nich by se na souostroví ráda vrátila a chtěla záruku, že to bude možné i pod mauricijskou správou. V současnosti žije na souostroví na 4000 lidí.
S předáním nakonec souhlasily i Spojené státy, ačkoli ministr zahraničí Marco Rubio dával původně najevo obavy z možného posílení vlivu Číny v oblasti. Mauricius má úzké obchodní vazby na Peking.
Čagoské ostrovy
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Velká diskuse se vedla také kolem částky tří miliard liber (téměř 90 miliard korun), kterou má podle smlouvy Londýn zaplatit Mauriciu za setrvání základny na atolu. Pro spojence měla v minulosti i nyní velký význam jako operační základna pro akce v širokém okolí.
V posledních dvou letech odtud například britské a americké letectvo podniká údery proti Íránem podporovaným jemenským povstalcům Húsíúm, v době války v Afghánistánu zase proti islamistickým radikálům v této zemi.
Britové se vzdají poslední africké kolonie. Atoly jsou strategické i pro USA |
Tehdejší britská kolonie Mauricius dosáhla nezávislosti v roce 1968. Zástupci Mauriciu se později obrátili na Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu s tvrzením, že Británie těsně před vyhlášením nezávislosti jejich země souostroví účelově oddělila, což odporuje chartě OSN.
Tvrdili také, že Britové při vyjednávání o rozdělení jejich země používali výhrůžky a politický nátlak. Soud jim v roce 2019 dal za pravdu a vyzval Británii, aby se Čagoských ostrovů vzdala.
