Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPáteční setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě skončilo předčasně roztržkou, politici se předtím přeli před televizními kamerami. Trump následně zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina chce „spravedlivý a trvalý mír“. Uvedl rovněž, že je připraven s Ruskem jednat, pokud Spojené státy poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky.
„Působilo to nesmírně depresivně, nemělo se to nikdy stát a domnívám se osobně, že se to nestalo náhodou nebo nedopatřením. Že pana prezidenta Zelenského vlákali do pasti. Vše, co jsme viděli, tomu nasvědčovalo,“ řekl Žantovský.
Jediné, co mohl udělat Zelenskyj jinak, bylo nevyjadřovat se před kamerami a odkázat, že některé otázky budou předmětem debat za zavřenými dveřmi. „Obávám se, že ani to by možná nepomohlo,“ dodal Žantovský.
Upozornil na roli viceprezidenta J. D. Vance. „Není vůbec protokolárně myslitelné, aby viceprezident oslovoval, tím méně napadal, při takové příležitosti hlavu státu jiné země, aniž by se svého prezidenta zeptal, jestli může mluvit. Tohle bylo z diplomatického hlediska něco naprosto neuvěřitelného,“ míní.
ANALÝZA: Nejčernější scénář se naplnil. Ukrajinu musí zachránit Evropa |
Žantovský zažil několikrát přípravu i následné setkání v Oválné pracovně. „Nemohlo se to stát, aniž by nejvyšší američtí představitelé chtěli, aby se něco takového stalo,“ uvedl.
Rozhovor politiků na počátku jednání bývá většinou jen příležitostí pro novináře pořídit fotografie, prezidenti zodpoví jednu až dvě otázky. Trump postup změnil a nechává médiím více času. „Ale jak ukazovaly scény s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem či britským premiérem Keirem Starmerem, hledí se na to, aby to nebylo konfrontační jednání,“ dodal Žantovský.
Schůzku považuje za extrémní příklad toho, jak může diplomatické jednání zkolabovat. „Důsledky, obávám se, nebudou jen diplomatické nebo protokolární. Toto nasvědčuje zásadnímu neporozumění mezi nejen Ukrajinou a USA, ale i mezi USA a těmi zeměmi, které Ukrajinu podporují, jasně vidí, kdo je agresorem a snaží se o to, aby Ukrajina měla možnost existovat jako suverénní stát,“ řekl.
Jako šikana na školním dvorku, hodnotí spor Trumpa a Zelenského politolog |
Bývalý ředitel protokolu prezidentské kanceláře Jindřich Forejt je přesvědčen, že celá akce byla zinscenovaná. „Trump chtěl zvýraznit svou silnou nezpochybnitelnou polohu postavení mírotvorce. Chtěl dokázat, že je schopen v jakýchkoliv osobních sporech být klidným, rezolutním lídrem, který si nenechá nic líbit, protože on vede Spojené státy,“ uvedl Forejt.
Zaměření schůzky na americké publikum podle Forejta nasvědčuje i to, jak Trump ostře kritizoval své demokratické předchůdce Baracka Obamu a Joea Bidena. I když prezidenti třeba nejsou přáteli, na podobně osobní a rázné invektivy mezi nimi si Forejt nevzpomíná.
Nepamatuje také, že by viceprezident vstoupil do debaty podobně jako Vance. „Působilo to tak, že si ty role rozdělili, bylo to dva na jednoho,“ uvedl. I to podle Forejta ukazuje na to, jak Trump vidí svou roli. Nechce být sám, kdo říká nepříjemné věci. Forejt upozornil i na další prvky chování viceprezidenta.
Na jednání podle něj nebyla nic náhoda. „Nedokážu si představit, že by viceprezident vstoupil takto do debaty, kdyby to neměl předem domluvené. Měl dlouhý monolog, který trval několik minut, dotýkal se přitom prezidenta. Neumím si představit, že by byl nějaký politik takto suverénní, kdyby to neměli předem prodiskutované,“ míní.
Pokládá za chybu ukrajinské delegace, že nebyla připravená na všechny možnosti. Zelenskyj měl podle něj být vědět, že v Oválné pracovně je pánem někdo, kdo na jeho adresu už vyslovil kritiku. „Třeba si mohl myslet, že to proběhne jinak, ale reakcí není, že si dáte ruce přes sebe a tváříte se dotčeně,“ míní. Ukrajinský prezident podle Forejta působil jako uražený kluk.
USA nemají motivaci konflikt řešit
Vyhrocené jednání podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Boháčka potvrdilo, že Spojené státy nemají motivaci řešit konflikt na Ukrajině v prospěch Evropy. Očekávat, že Washington zajistí spravedlivý mír nebo dokonce evropskou bezpečnost, je podle něj naivní.
Podle Boháčka jednání jen potvrdilo to, co si Evropě už dávno měla přiznat. „Pro ně je to vzdálený problém, který se jich přímo netýká,“ uvedl. Evropa se podle něj musí přestat spoléhat na to, že ji někdo zachrání.
„Pokud chceme zabránit budoucím krizím a být schopni jednat nezávisle, potřebujeme mnohem silnější obranné a průmyslové kapacity, koordinovanější politiku a schopnost samostatně jednat – bez ohledu na to, kdo právě sedí v Bílém domě. A klíčovým krokem je masivní politická a ekonomická investice do evropských vojenských kapacit,“ uvedl Boháček. Summit evropských lídrů svolaný na neděli do Británie či summit EU v příštím týdnu pokládá za příležitost, jak tuto realitu přijmout a začít jednat podle ní. „Každé další spoléhání na USA nás jen oslabuje,“ míní.
