Nehodlá se omlouvat ani obhajovat. Veřejnosti chce bývalý americký prezident George Bush mladší jen vysvětlit důvody svých často kontroverzních rozhodnutí a nechat na ní, aby si udělala vlastní závěr. Takový je koncept Bushovy nové knihovny, která ve čtvrtek slavnostně otevřela své brány v Dallasu.
Pro každého bývalého amerického prezidenta je to důležitý okamžik. O výjimečnosti události svědčí i fakt, že na otevření Knihovny a muzea George W. Bushe dorazili všichni žijící američtí prezidenti. Kromě současného šéfa Bílého domu Baracka Obamy na slavnost přijel i Bill Clinton, George H. W. Bush a Jimmy Carter.
Naposledy se takto spolu sešli v roce 2009 na obědě, který organizoval právě Bush mladší při příležitosti odchodu z funkce. A i když se tak stalo už před čtyřmi lety, Obamův předchůdce dosud rozděluje Američany.
"Samozřejmě je to pro něj velká chvíle. Je to šance vysvětlit, že jeho politická filozofie obsahuje mnohem více než jen rozhodnutí, která musel učinit po 11. září 2001," okomentoval událost pro The Washington Post bývalý britský premiér a Bushův spojenec Tony Blair, který na ceremonii také zavítal.
Svou knihovnu má posledních třináct amerických prezidentů. A i když se tak jmenují, nejsou to knihovny v pravém slova smyslu. Jsou to spíše muzea a archivy, které mají lidem zpřístupnit dokumenty a historické materiály z dob jejich vládnutí.
V případě George W. Bushe se muzeum samozřejmě nevyhne takovým tématům, jakými byly teroristické útoky na USA z 11. září 2001, vyhlášení globální války proti teroru, válce v Afghánistánu či sporné věznici na Guantánamu.
Kromě toho také kritizované invazi do Iráku, pomalé reakci na hurikán Katrina či řešení počátků finanční krize. Všechny tyto momenty jeho úřadování v Bílém domě totiž nejen formovaly a silně poznamenaly, ale dodnes vyvolávají vášnivé debaty.
Ať už ho jeho nejzavilejší kritici kvůli posvěcení mučení coby vyslýchací metody a Guantánamu označují za válečného zločince, či mu nemohou zapomenout vpád do Iráku, protože se nikdy nepotvrdil oficiální důvod k válce – přítomnost zbraní hromadného ničení.
Chceš si zahrát na Bushe? Přijď do jeho knihovny
"Jsem spokojen s tím, co jsem udělal. A jsem spokojen s tím, kým jsem," řekl Bush v nedávném rozhovoru pro The Dallas Morning News. V interaktivní muzejní části si budou moci návštěvníci na něj dokonce zahrát a řešit některé kritické momenty, kterými se zabýval i on. K dispozici přitom budou mít několik, mnohdy protichůdných, doporučení poradců.
Muzea a archivyPrezidentské knihovny jsou spíše muzea a archivy, které mají zpřístupnit dokumenty, záznamy a historické materiály z dob jednotlivých amerických prezidentů. Tradici založil 32. americký prezident Franklin Delano Roosevelt. Své knihovny a muzea mají tito prezidenti: Herbert Hoover, Franklin D. Roosevelt, Harry S. Truman, Dwight D. Eisenhower, John F. Kennedy, Lyndon B. Johnson, Richard Nixon, Gerald R. Ford, Jimmy Carter, Ronald Reagan, George H. W. Bush, Bill Clinton a nyní i George W. Bush. |
"Jdete do Kongresu a někdo řekne, že musíte vyčlenit peníze na stabilizování finančního sektoru. A někdo jiný pak řekne: ne, nechte to, aby se to vyřešilo samo," přiblížil Brendan Miniter, jenž pomáhal s vybudováním Bushovy knihovny a muzea.
Republikán z Texasu se každopádně po letech života v politickém ústraní opět alespoň na chvíli dostává do centra dění. Zajímavé přitom je sledovat jeho popularitu mezi Američany.
Nepopulární prezident
Když úřad v roce 2009 opouštěl, byl jedním z nejméně populárních prezidentů v historii. Podporovalo ho jen 33 procent Američanů, 66 procent jich na něj nahlíželo negativně. Při nejnovějším průzkumu televize ABC News a listu The Washington Post jeho úřadování vnímalo kladně 47 procent lidí (50 procent jich pořád vnímá jeho éru špatně). A byť se to nezdá, tak nabytí popularity s léty strávenými mimo úřad není pravidlem.
"V průzkumech po 4 či 5 letech po ukončení prezidentství Bush starší získal 18 procentních bodů, ale Bill Clinton sklouzl o 4 procenta dolů a Ronald Reagan ztratil 12 procent (Reagan si později zase polepšil)," podotkl The Washington Post.
Historici nicméně míní, že na důkladné hodnocení Bushova působení v Bílém domě je ještě příliš brzy a zabere přinejmenším ještě roky, možná desítky let.
