But se podle The Wall Street Journal (WSJ) v srpnu sešel se dvěma zástupci jemenských povstalců, kteří do Moskvy odcestovali pod záminkou nákupu pesticidů a vozidel. Pří té příležitosti navštívili závod vyrábějící auta značky Lada.
S zřejmě nejznámějším obchodníkem se zbraněmi na světě probírali dodávky útočných pušek AK-74, vylepšené verze slavné AK-47. Podle evropského bezpečnostního činitele a dalších lidí obeznámených s jednáními Húsiové projevili zájem i o další zboží, které by Rusové mohli případně prodat, včetně protitankových střel Kornet a protiletadlových zbraní.
Rusové by dodávky zbraní dopravili do přístavu Hudajdá pod zástěrkou humanitární potravinové pomoci. Moskva již Jemenu poskytla několik dodávek obilí. Potenciální dohoda počítala s říjnovým datem dodání. Není jisté, zda ji But projednával přímo na žádost Kremlu, nebo jen s jeho tichým souhlasem.
Zájem o protilodní střely
Agentura Reuters nedávno s odvoláním na své západní a blízkovýchodní zdroje uvedla, že jednání mezi Moskvou a Húsií, jemenskými protiizraelskými povstalci, kteří útočí na obchodní lodě v Rudém moři, zprostředkovává Írán. Diskuze se týká předání ruských protilodních raket s plochou dráhou letu P-800 Oniks, které by Húsíům umožnily efektivněji zasahovat obchodní plavidla v regionu a zvýšily by hrozbu pro americké a evropské válečné lodě, jež se snaží chránit námořní dopravu.
Pomsta za raketu. Izrael zaútočil na přístavy a elektrárnu jemenských Húsíů |
Rusko čelí podezření, že chaos na Blízkém východě využívá k odvedení pozornosti Západu od situace na Ukrajině. Podle zdrojů Reuters Moskva zatím nepodnikla žádné kroky k vyzbrojení Jemenců, ale ponechává tuto možnost otevřenou jako nástroj k vyvíjení tlaku na západní země, pokud by se rozhodly umožnit Ukrajině využívat své zbraně k útokům na ruské území.
Podle WSJ nejsou žádné důkazy o tom, že by se But na možném prodeji protilodních raket Húsíum podílel. „Washington, který označil jemenské bojovníky za teroristickou skupinu, by však nesouhlasil ani s dodávkami malých zbraní,“ dodává list.
Kontroverzní výměna
But už za prodej zbraní protiamerickým silám skončil ve vězení. V roce 2008 ho v Thajsku zadrželi američtí a thajští agenti a v roce 2012 jej newyorský soud poslal na 25 let za mříže za pokus prodat zbraně kolumbijské levicové gerile Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) i s vědomím, že tyto zbraně budou použity proti Američanům.
Po bezmála patnáctiletém pobytu za mřížemi se v prvním roce války na Ukrajině vrátil do vlasti poté, co ho Washington vyměnil za Ruskem vězněnou americkou basketbalistku Brittney Grinerovou. Byl přivítán jako hrdina a mučedník.
But, který vstoupil do nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska, popularity využil. Chodil do ruských televizních pořadů, kde dštil síru na americké věznice. Tvrdil, že je postavili nacisté a že ho v nich nutili jíst hamburgery. V roce 2023 se po volebním vítězství dostal do zákonodárného shromáždění Uljanovské oblasti.
Věznice USA vytvořili nacisté, řekl But. V cele měl Putina, k jídlu burgery |
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena za propuštění světoznámého obchodníka se zbraněmi, který inspiroval film Obchodník se smrtí s Nicolasem Cagem v hlavní roli, sklidila kritiku. Podle některých pozorovatelů nebyla výměna rovnocenná a Američané na ni tratili. Ozývaly se také hlasy, že But by se mohl v nejbližší budoucnosti vrátit k ilegální činnosti.
Poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan tehdy uvedl, že americká vláda před výměnou vyhodnotila rizika Butova propuštění a dospěla k závěru, že jsou přijatelná. „Věříme, že tyto výzvy zvládneme, ale budeme neustále ostražití vůči jakékoli hrozbě, kterou by Viktor But mohl představovat pro Američany, pro Spojené státy do budoucna,“ řekl. „Chtěl bych upozornit, že v Rusku není o obchodníky se zbraněmi a žoldáky nouze,“ dodal Sullivan