INFOGRAFIKA:
Dobývání Měsíce a Marsu
"Amerika se mezi lety 2015 až 2020 vrátí na Měsíc a využije ho jako odrazový můstek pro další ambiciózní mise," potvrdil Bílý dům několik dnů propírané spekulace.
Oficiální prohlášení přišlo jen chvíli před projevem George Bushe v sídle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), kde prezident nový americký program představil v celé šíři.
Nová generace vesmírných lodí
Plán počítá se vznikem nové kosmické lodi nazvané v angličtině Crew Exploration Vehicle (CEV). Loď chtějí Američané začít testovat již za čtyři roky, nejpozději o šest let se očekává její první let.
"Za použití CEV budou lidé moci do roku 2015 dosáhnout snadněji Měsíce s cílem žít tam a pracovat po výrazně delší dobu," plánuje americká administrativa. Moduly nové generace obřích kosmických lodí by do vesmíru vynášely podobně jako v 60. a 70. letech nosné rakety na jedno použití.
Crew Exploration Vehicle má nahradit dosluhující raketoplány. Podle USA by měla do roku 2010 také skončit Mezinárodní kosmická stanice ISS. Ušetřené peníze by směřovaly na nové projekty spjaté s CEV.
Základna na Měsíci
S návratem na Měsíc je spjato vybudování vědecké základny, která by umožnila vyvíjet nové technologie a využít tamní možnosti. Například gravitační pole Měsíce je oproti Zemi šestinové, což by výrazně snížilo náklady na start vesmírných lodí.
"Zkušenosti a znalosti získané na Měsíci poslouží jako základ pro lidské výpravy dál do vesmíru, počínaje Marsem," citoval Bílý dům z Bushova projevu. První člověk by mohl letět na rudou planetu někdy po roce 2030. - více zde
"Když to neuděláme my, udělá to někdo jiný. Číňané, Evropané a Japonci mají za cíl letět na Měsíc. Nechceme se jednou probudit a zjistit, že tam mají základu dříve než my," prohlásil kongresman Bart Gordon.
Nemáme na to peníze, tvrdí kritici
Projekty počítají s investicemi v řádu stovek miliard dolarů. NASA by musela omezit jiné aktivity. Ukončením letů raketoplánů do konce desetiletí by ročně uspořila čtyři miliardy dolarů. Další miliardu ji stojí účast na Mezinárodní vesmírné stanici.
odle prezidenta Bushe nový vesmírný program bude finančně dostupný. Přesto chce posílit rozpočet NASA v následujících pěti letech miliardou dolarů. Navíc dal pokyny své administrativě, aby prozkoumala priority americké vesmírné politiky.
Kritici namítají, že si Spojené státy nemohou tak rozsáhlé vesmírné projekty dovolit. Rozpočet letos podle odhadů dosáhne schodku ve výši 500 miliard dolarů.
|
PŘEČTĚTE SI |
|
Lety na Měsíc a Mars |
"Dalo by se využít existující infrastruktury a vrátit se na Měsíc za pět a deset let jen s malými investicemi. Rozpočet NASA se kvůli tomu rozhodně nemusí zdvojnásobovat," uvedl astronom z univerzity Johna Hopkinse Paul Spudis.
Jde také o národní bezpečnost
Washington zvažuje i změny v organizaci a řízení kosmického programu, jehož rozvoj by mohl vést k získání nových technologií a zdrojů energie. Měly by umožnit zlepšení koordinace vývoje a výzkumu, například mezi NASA a ministerstvem obrany.
Na vypracování nového plánu se podílel zejména šéf NASA Sean O'Keefe. Do diskusí se zapojili také viceprezident Dick Cheney a další vysocí politici, protože iniciativa je považována za důležité opatření týkající se národní bezpečnosti.
Bezpečnostní představitelé se obávají, aby USA neztratily dominantní postavení ve vesmíru. Znejistěli zvláště po prvním čínském pilotovaném letu. "Nebude trvat dlouho a vesmír se stane bojištěm," prohlásil před časem generál Edward Anderson.
Lidé nebyli na Měsíci tři desetiletí
Už otec současného prezidenta George Bush starší v roce 1989 navrhoval vyslat k Marsu loď s lidskou posádkou. Plán však ztroskotal kvůli obavám z nákladů, které by si mise vyžádala. Počítalo se s výdaji okolo 400 až 500 miliard dolarů.
Poslední Američan na Měsíci stanul před více než třemi desetiletími, v roce 1972. Po měsíční krajině se už prošlo dvanáct amerických astronautů. - více zde
Zatímco na Měsíc se dá doletět za tři dny, cesta na čtvrtou planetu sluneční soustavy by trvala nejméně šest měsíců. Na rudé planetě nyní už několik dní úspěšně působí výzkumný robot sondy Spirit, který zde pátrá po stopách vody. - více zde
 Stopa boty prvního člověka na Měsíci, amerického astronauta Neila Armstronga z výpravy Apollo 11. |
