V reakci na ruský vpád na Ukrajinu bulharská vláda, kterou tehdy vedl premiér Kiril Petkov, už červnu 2022 vyhostila sedmdesát ruských diplomatů a pracovníků konzulátu ve Varně. O rok později jej také oficiálně uzavřela. Když si dnes ovšem Rusové budou chtít najít, kde v tomto městě najdou konzulární služby, ve skupinách na Facebooku a WhatsAppu se dozví, že je kam zajít.
Pouhých 400 metrů od budovy konzulátu totiž sídlí centrála bulharských socialistů (BSP), kam se některé služby podle RFE/RL přesunuly. Jako kontaktní osoba bývá uvedena jistá Marina Načevová, která se v minulosti objevila na několika akcích pořádaných oficiálním konzulátem.
Bulharsko vyhostilo 70 ruských diplomatů, některé viní ze špionáže![]() |
Načevová novinářům pravdivost reklam v ruskojazyčných chatech, třeba ve skupině „Rusky mluvící obyvatelé Varny“, potvrdila. Na rozdíl od ženy, která jim otevřela dveře na Makedonské 33. „Tady se žádné konzulární služby neposkytují,“ prohlásila. Podle novinářů jsou nicméně tyto služby dostupné jen v některých dnech a časech. Příště prý bude otevřeno 26. listopadu.
Po dotazu, proč je nový konzulát v kancelářích politické strany, už však Načevová zavěsila. Bulharské ministerstvo zahraničí pro RFE/RL uvedlo, že o ruských diplomatických aktivitách ve Varně nemá tušení. Podle bulharských zákonů je navíc provozování konzulátů v sídle politické strany nezákonné. Bulharští socialisté i ruské velvyslanectví v Sofii k záležitosti mlčí.
Zmizely i zárubně a kohoutky. Rusové po sobě na konzulátu nechali holobyt![]() |
Strana BSP navazuje na Bulharskou komunistickou stranu, která zemi vládla do pádu režimu v roce 1990, a je otevřeně proruská. V nedávných předčasných volbách měla na jednom z billboardů v Plovdivu slogan „Rusko je náš přítel“. V současnosti má v bulharském 240členném parlamentu dvacet poslanců.
Za reakci po začátku války na Ukrajině si Bulharsko vysloužilo umístění na ruský „seznam nepřátel“, na kterém už předtím figurovalo Česko spolu se Spojenými státy. Kromě vyhoštění diplomatů Bulhaři například loni v září vyhostili také hlavu ruské pravoslavné církve v Sofii a dva běloruské kněze s argumentem, že slouží geopolitickým zájmům Moskvy.
Letos v únoru pak dvěma ruským občanům na pět let zakázali vstup do země a Evropské unie s tím, že se podílí na operacích ruských tajných služeb. Ruská velvyslankyně Eleonora Mitrofanovová však zemi v nadále zůstává, přestože podle RFE/RL mnozí volají po jejím vyhoštění.