„Jdeme k volbám,“ řekl Radev, když se liberální Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků, odmítlo pokusit o sestavení vládní koalice. Hnutí nevyužití mandátu zdůvodnilo tím, že jeho cílem jsou nové transparentní a demokratické volby.
Původní koaliční vláda premiéra Rosena Željazkova ze středopravicového uskupení GERB-SDS podala demisi před koncem loňského roku po týdnech protestů proti korupci a návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Prezident Radev v pondělí v souladu s ústavou formálně pověřil Željazkova sestavením nové vlády.
V Bulharsku padla vláda. Těsně před přijetím eura, které část obyvatel odmítá |
Željazkov to však okamžitě odmítl s tím, že v parlamentu nemá dostatečnou podporu pro to, aby se jeho kabinet opíral o stabilní většinu. Jako druhou stranu pověřil prezident sestavením vlády druhé nejsilnější politické uskupení v parlamentu, reformistickou proevropskou koalici PP-DB. Ta však nabídku ve středu rovněž odmítla. Následně požádal Radev zmíněné hnutí DPS. Radev nyní musí formálně rozpustit parlament a vypsat nové volby.
Ty poslední se v Bulharsku konaly v říjnu 2024 a vyhrála je strana GERB-SDS. Vládní koalice vedená touto stranou se moci ujala v lednu 2025. Ve stávajících průzkumech si vedení udržuje GERB-SDS, agentura AFP nicméně poukázala na to, že zhruba pětina voličů není rozhodnutá, koho volit.
Ve volbách v Bulharsku zvítězila konzervativní strana GERB |
Navzdory politické nestabilitě se Bulharsko od počátku roku připojilo k eurozóně. Politickou rovnováhu tato země ovšem potřebuje, aby dokázala zrychlit příjem peněz z unijních fondů na modernizaci zastaralé infrastruktury, podpořila zahraniční investice a mohla se účinně pustit do boje s korupcí.
