„Již jsme jasně uvedli, že válka na Ukrajině se nerozhodne na bojišti,“ řekl Stojanov novinářům v Sofii.
„Jsme svědky vyčerpávající války. Bez ohledu na to, kolik zbraní se nahromadí, jediným výsledkem jsou ztráty na lidských životech. Ukrajina potřebuje více lidí, a ne více zbraní. Má dost zbraní, takže nepočítáme, že bychom ukrajinské armádě poskytli další,“ prohlásil.
Bulharsko, které je členem NATO a Evropské unie, poskytovalo vojenskou pomoc Kyjevu od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Dodávky zbraní převážně ještě sovětské výroby sehrály důležitou roli na počátku války. Kvůli tomu, jaké sváry vyvolávaly na domácí scéně, se uskutečňovaly hlavně prostřednictvím třetích zemí.
Blíž k Moskvě, nebo k Bruselu? Jaký postoj zaujme nečitelný vítěz bulharských voleb |
Podle Stojanova nastal čas usednout k jednacímu stolu a „usilovat o spravedlivý mír, který budou definovat obě strany“.
„Samozřejmě, role Evropské unie je zde nesmírně důležitá,“ prohlásil ministr. Nicméně dodal, že by bylo těžké představit si EU v roli prostředníka, a to z prostého důvodu, že EU pomáhala Ukrajině v jejím válečném úsilí.
Stojanov rovněž oznámil, že Bulharsko plánuje do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu. Ministr podle agentury BTA uvedl, že 3,5 procenta mají představovat přímé vojenské výdaje, zatímco 1,5 procenta budou výdaje spojené s obranou, jako je infrastruktura či kybernetická bezpečnost. „Loni obranné výdaje představovaly 2,13 procenta HDP, letos doufáme, že to bude 2,15 procenta HDP,“ prohlásil.
