Britští vojáci mají základnu severně od Kábulu na letecké základně Baghrám. Počítá se s tím, že britští vojáci budou tvořit ochranu zahraničním diplomatům a dalším hostům přijíždějícím do hlavního města z baghrámského letiště.
V pátek mluvčí britské diplomatické mise v Kábulu řekl, že vojáci budou při sobotní ceremonii "poskytovat pomoc Afgháncům".
Velká Británie má vést mezinárodní mírový kontingent v Afghánistánu, který by měl mít kolem 3000 mužů. Do Afghánistánu by měli letět i čeští vojáci. Dosud však není zcela jisté, kdy by ostatní vojáci měli do oblasti dorazit, přílet dalších velkých skupin se očekává již v příštích několika dnech. Čeští vojáci budou bojovat s terorismem - čtěte ZDE.
Jednotky budou působit nezávisle na amerických vojenských operacích, budou však koordinovány na nejvyšších úrovních a američtí velitelé budou mít pravomoci do jejich působení zasahovat.
"Jednotky, které budeme vysílat na mírové mise, budou velmi odlišné než ty, které se zapojily přímo do vojenských operací," prohlásil britský premiér Tony Blair.
Rozmístění jednotek není bez rizik, neboť situace v zemi je nadále velmi nestabilní a afghánští představitelé se navíc netají tím, že chtějí, aby cizí vojáci co nejdříve zemi opustili.
Afghánistán se vždy odmítavě stavěl k jakýmkoliv cizím jednotkám a uplynulá století byla plná válek, v nichž se Afgháncům téměř vždy povedlo uniknout všem snahám o celkové ovládnutí. Britové v těchto válkách hráli klíčovou roli, a v Kábulu se dokonce ozvaly hlasy, že právě proto by neměli mít větší roli.
Úřadující ministr obrany Muhammad Fahíd zopakoval, že mírové jednotky nebudou mít pravomoc odzbrojovat bojovníky, zasahovat do "vnitřních záležitostí" či ve větší míře užívat síly.
Do akce se také zapojí Německo - kancléř Gerhard Schröder navrhne Spolkovému sněmu, aby schválil vyslání až 1200 vojáků bundeswehru. Očekává se, že německý parlament návrh projedná a schválí ještě v průběhu tohoto víkendu.
