Testy DNA nalezených chlupů prováděl v uplynulých letech profesor genetiky z Oxfordské univerzity Bryan Sykes. Analyzoval vzorky dvou neidentifikovaných tvorů, jednoho z indického Ladákhu a druhého z Bhútánu, který leží o 1285 kilometrů dál na východ.
Vzorek z Ladákhu pochází z mumifikovaných ostatků tvora zastřeleného místním lovcem před 40 lety, druhý vzorek byl odebrán z chlupu, který před deseti lety našla expedicí filmařů v bambusovém pralese.
Profesor Sykes vzorky porovnal s databází genomů dalších živočichů. DNA himálajského tvora stoprocentně odpovídala vzorkům starým 40 až 120 tisíc let, které byly odebrány z čelisti ledního medvěda nalezené na Špicberkách. V té době se lední medvěd a medvěd hnědý od sebe začali oddělovat jako dva různé druhy.
Stopy ve sněhu
"Myslím si, že tento medvěd, kterého nikdo nespatřil živého, možná stále na těchto místech žije a může mít docela dost společného s ledním medvědem," řekl BBC Sykes. "Může to být nějaký druh křížence, a pokud se jeho chování odlišuje od chování normálních medvědů, o čemž mluví svědci, potom se mohl stát zdrojem záhad a legend," dodal.
Podle samotného Sykese jsou výsledky výzkumu nečekané a bude potřeba na výzkumu dál pracovat. Nelze ale podle něj tvrdit, že by se po Himálaji pohybovali dávní lední medvědi, spíš se prý může jednat o nějaký poddruh medvěda hnědého, který se vyvinul z předků dnešního ledního medvěda. "Nebo to může být výsledek poměrně nedávného křížení medvěda hnědého a potomka dávného ledního medvěda," domnívá se Sykes.
Na sněžného muže yettiho upozornila v roce 1951 britská expedice horolezce Erika Shiptona na Mount Everest. Od té doby přiživovalo teorii o záhadném tvoru mnoho dalších údajných očitých svědků stejně jako fotografie obřích stop ve sněhu.