Skutečnost, že Britové změnu volebního systému, kterou šéf liberálních demokratů Clegg prosazoval, odmítli, pro liberální demokraty znamená, že ve volbách zůstanou i napříště v nevýhodě oproti dvěma hlavním stranám - konzervativcům a labouristům.
Těm nynější jednokolový většinový systém nahrává a naopak poškozuje menší strany jako jsou právě liberální demokraté. Jejich parlamentní zastoupení pak kvůli němu neodpovídá celostátní podpoře.
Konzervativci premiéra Davida Camerona byli proti změně systému, ale po loňských parlamentních volbách přistoupili na referendum při vytváření koalice jako na nezbytný ústupek liberálním demokratům. Alternativní systém kombinuje prvky většinového a poměrného hlasování.
Liberální demokraté navíc utrpěli těžké ztráty při místních a regionálních volbách v Anglii, Walesu a Skotsku. Voliči je potrestali za politiku drastických rozpočtových škrtů, kterou provádějí v koalici s Cameronovými konzervativci a která je často v rozporu s jejich předvolebními sliby.
Zklamání pro labouristy
Nijak zářivý úspěch za sebou nemají ani opoziční labouristé, kteří ve volbách počítali s velkými zisky. Strana si sice vedla dobře ve Walesu, ale nečekaně propadla ve Skotsku, které bývalo jejich tradiční baštou. V místních volbách v Anglii si labouristé výrazně polepšili a získali 800 nových zástupců na místních radnicích.
Vládní konzervativci oproti předpokladům nejen, že neztratili, ale dokonce mírně získali - 81 nových zastupitelů. Celkově podíl hlasů liberálních demokratů klesl na 15 procent, když v loňských parlamentních volbách získali 23 procent hlasů. Labouristé si polepšili na 37 procent, zatímco pro konzervativce hlasovalo stejně jako loni asi 35 procent voličů.
Největší událostí volebního "superčtvrtka" v Británii je nicméně nečekaně vysoké vítězství skotských nacionalistů ze Skotské národní strany (SNP), která poprvé získala v regionálním parlamentu většinu. Šéf SNP a první ministr Alex Salmond už stihl potvrdit, že chce během svého funkčního období vyhlásit referendum o samostatnosti Skotska.
