Nejstarší skotská vysoká škola, Univerzita v St. Andrews, požaduje po studentech prvních ročníků, aby se účastnili povinných výukových modulů týkajících se udržitelnosti, rasové rozmanitosti nebo sexuálního chování, jinak je nepřipustí k zápisu do akademické obce. Pokud při plnění závěrečného testu selžou, musí jej absolvovat znovu, píše list The Times.
Modul učí žáky například uznat „osobní vinu“ jako „užitečný počáteční bod pro překonání nevědomé předpojatosti“. Otázky se týkají jak rasismu a předsudků, tak i například biodiversity.
Záludnou je například otázka, zda „rovnost“ znamená „zacházet se všemi stejně?“ Správná odpověď totiž zní, že „nikoliv“, protože ve skutečnosti rovnost znamená „zacházet s lidmi odlišně, a to způsobem, který je vhodný pro jejich potřeby, aby měli všichni spravedlivé podmínky a rovné příležitosti.“
Podobně i anglická Univerzita v Kentu vyžaduje od studentů prvních ročníků účast na čtyřhodinovém modulu o rasové diverzitě, který je má odnaučit předsudkům. V testu je například nabádá, že pokud uvidí někoho klít nebo mít oblečení ze second handu, nemají to „připisovat špatné morálce, chudobě anebo negramotnosti“ dané rasy, píše se v něm.
Antidiskriminační kurzy zavedla i Southamptonská univerzita, zatímco univerzita v Bathu pořádá například „školení uhlíkové gramotnosti,“ na němž seznamuje studenty prvního ročníku s klimatickou rovnováhou.
Řada studentů i samotných učitelů tyto moduly ostře kritizují. „Je to ukázka myšlenkové policie a pokus o indoktrinaci svobodného smýšlení jednotlivců,“ myslí si o kursu jeden z čerstvých studentů Univerzity v Kentu.
Britští akademici musejí skrývat své politické názory, tvrdí studie |
„Nebyla jsem z těch otázek šťastná. Fakticky ale musíte udělat vše, co po vás chtějí. Na tyhle věci má ale přece každý jiný názor,“ sdělila listu The Times jedna studentka Univerzity v St. Andrews, která si nepřála být jmenována. Myslí si, že moduly jdou proti principu akademické svobody slova. Noví studenti proti nim ale neprotestují, protože se podle ní bojí následků.
Podle Chrise Skidmora, bývalého univerzitního ministra, jsou některé vysokoškolské kursy „zneužíváním univerzitní autority“. „Studentům by se při přechodu na univerzitu měla dostat především podpora, nikoliv moralizování,“ myslí si.
Univerzity se těmto nařčením brání. Argumentují, že vycházejí vstříc požadavkům, které vycházejí právě od studentů. „Všechny tyto moduly byly zavedeny v reakci na jasně vyjádřenou poptávku od studentů,“ řekl mluvčí Univerzity v St. Andrews, který označil článek od Times za „nepřesný a zavádějící“. Kurzy na univerzitě fungují už pět let, přičemž se vysoká školu za tu dobu „setkala jen s jedním stěžovatelem“.
Podle profesora na Univerzitě v Derby Dennise Hayese by ale univerzity neměly slepě aplikovat vše, co po nich požadují studentské unie či oddělení lidských zdrojů. „Dělá se to s nejlepšími úmysly… ale není to vhodné pro univerzitu, která by měla lidi učit, jak myslet, a ne to, co si mají myslet,“ dodává Hayes.
