Studie vychází z výsledků průzkumu veřejného mínění společnosti YouGov mezi 820 akademiky. Více než 40 % oslovených akademiků bylo v důchodu, v průměrném věku 70 let. Průměrný věk stále působících akademiků je 49 let.
Think tank poznamenal, že v posledních letech je v akademickém prostředí zřetelný posun směrem k levicovým politickým názorům. V roce 1964 35 % akademiků volilo Konzervativce, 47 % Labouristy. V roce 2017 už se k pravicovým stranám přihlásilo 20 % akademiků, zatímco 75 % dalo své hlasy levicovým stranám.
Badatelé se obávají poškození své pověsti a uchylují k autocenzuře. Skoro třetina (32 %) těch, kteří tíhnou k pravici, raději veřejně nedávají najevo své politické názory jak při vyučování studentů, tak ve výzkumu. K totožné taktice se uchyluje i 15 % akademiků s centrickým politickým světonázorem a patnáct procent těch akademiků, kteří zastávají velmi levicovou politiku.
„Obavu z následků“ zmiňuje jako důvod pro neuveřejnění svých názorů při debatě o brexitu 27 % příznivců odchodu Británie z Evropské unie. V případě podporovatelů setrvání Británie v EU strach je to 11 % akademiků.
Mladí akademici ostrakizují častěji než starší
Členové akademické obce s pravicovými názory tvrdí, že se při zveřejnění svých názorů a úvah setkali s „agresivním“, „otevřeně nepřátelským“ a „surovým“ jednáním ze strany levicově orientovaných kolegů. I akademici s centrickým či levicovým politickým názorem si stěžují, že k některým tématům je lepší se nevyjadřovat a jít s davem, například k otázce práv transsexuálů nebo k protiteroristické iniciativě Prevent, která požaduje, aby veřejnost úřadům hlásila případy „radikalismu“.
Podle studie akademici z obou stran politického spektra vykazují ochotu diskriminovat své kolegy z akademické obce v žádostech o pracovní pozice, granty či o publikaci odborného článku. Pokud by si měli vybrat mezi zcela rovnocennými kandidáty, 50 % akademiků s pravicovými názory by dalo přednost podporovateli odchodu z EU před voličem bývalého labouristického lídra Jeremy Corbyna, naopak 40 % akademiků s levicovými názory by preferovalo Corbynova voliče.
Británie je velmi postižená politickou korektností, říká Michael Žantovský |
Studie podotýká, že vůle k diskriminaci je relativně srovnatelná napříč politickým spektrem. Pravicoví voliči jsou však mezi vysokoškolskými pedagogy a vědci v menšině. Je proto pravděpodobnější, že se akademiků diskriminace dotkne.
S ohledem na značnou konkurenci a úzký počet pracovních míst v akademické sféře politická diskriminace výrazně omezuje možnosti pravicově orientovaných badatelů získat a udržet si místo na univerzitě či ve vědeckém ústavu. Podle think tanku diskriminace na základě politických preferencí přispívá k citelné ztrátě názorové rozmanitosti uvnitř akademického prostředí.
Studie dochází k závěru, že většina badatelů je proti kontroverzním kampaním, jejichž cílem je odstavení akademika s odlišným politickým názorem z pozice na univerzitě či ve vědeckém ústavu. Jen 6 až13 procent akademiků by podpořilo iniciativy za propuštění vědeckých pracovníků s nepopulárními politickými názory. Jedná se o spíše mladší akademiky.
Reakce na studii
List The Guardian připomíná několik případů v britském akademickém prostředí, kdy se studentským aktivistům podařilo zabránit přednášce z jejich hlediska nevítaného hosta. Kvůli tlaku studentů došlo například ke zrušení přednášky bývalé britské ministryně vnitra Amber Ruddové. Představitelé univerzity rozhodnutí později zkritizovali.
Geny ovlivňují IQ, napsal vědec. Jako rasistu ho vypudili z Cambridge |
„Rozsah, v jakém dochází na našich univerzitách k umlčování a diskriminaci studentů a akademických pracovníků s mainstreamovými názory, je silně znepokojivý,“ komentovala studii ministryně pro vysoké školy Michelle Donelanová. Podle Donelanové musí univerzity „udělat víc“ pro obhajobu svobody projevu.
Think tank navrhuje, aby vláda zřídila novou pozici ředitele pro akademickou svobodu, který by zkoumal nařčení z porušování svobody projevu v univerzitním prostředí.
Podle generální tajemnice učitelských odborů University and College Union Jo Gradyové doporučení think tanku nejsou důvěryhodná. „Myšlenka, že akademická svoboda je pod útokem, je mýtus. Naši členové se mají obávat nikoliv strašáků z think tanků, ale hlavně přání současné vlády kontrolovat, co se smí a co se nesmí učit,“ řekla Gradyová.
