Po katastrofálním setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa v Bílém domě se řada evropských lídrů jednoznačně postavila na stranu ukrajinské hlavy státu. Na sociálních sítích mu vyjadřovali podporu a někteří, jako vítěz německých voleb Friedrich Merz, dokonce naznačili, že Trump Zelenského cíleně ponížil.
Jeden státník se však k evropským politikům v jejich rozhořčení nepřipojil. Britský premiér Keir Starmer vydal mírné prohlášení, že Kyjev má „neochvějnou podporu“ Londýna. A v zákulisí začal usilovně pracovat na tom, jakým způsobem pošramocené vztahy mezi USA a Ukrajinou napravit.
Lídr, kterého Evropa potřebuje. „Forenzní Keir“ je králem nudy, na Trumpa to funguje |
„Jeho reakcí bylo zvednout telefon, ne sáhnout po Twitteru,“ řekl portálu Politico nejmenovaný činitel obeznámený se situací. Starmer hovořil jak s Trumpem, tak Zelenským a začal připravovat plán.
Našel spojence ve francouzském prezidentovi Macronovi. Francie a Británie v minulosti měly své spory, ale na nutnosti řešení současné krize se oba jaderné státy shodovaly. Mimo jiné proto, že právě jejich vojáci by mohli být těmi, kdo zajistí uplatňování jakékoliv mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ukaž mu vděčnost, tlačili na Zelenského
Starmer společně s Macronem svolali do Londýna evropské lídry, včetně Zelenského. Toho začali přesvědčovat, že musí napravit své vztahy s Trumpem a ukázat vděčnost, po níž americký prezident tolik toužil.
A skutečně, Trump během svého projevu k oběma komorám Kongresu ocenil, že dostal od Zelenského dopis, v němž ukrajinský prezident děkuje za americkou pomoc a velebí silné vedení šéfa Bílého domu.
Starmer a Macron ale mířili ještě dál než jen za projev vděčnosti Zelenského Trumpovi. Macron v Londýně navrhl měsíční klid zbraní, ideu, kterou probral se svým britským protějškem.
Ukrajina souhlasí s návrhem příměří, USA obnovují zpravodajskou i armádní pomoc |
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot nastínil, jaký je strategický účel návrhu. „Umožnilo by nám to zjistit, zda ruský prezident Vladimir Putin jedná v dobré víře, když se zavazuje k příměří. A teprve tehdy by mohla začít skutečná mírová jednání.“
Nový britský velvyslanec ve Washingtonu Peter Mandelson ideu podpořil s tím, že by tak měl učinit i zbytek Evropy. Ukrajina by se podle něj měla zavázat k příměří jako první a vyzvat Rusy, aby ji následovali.
Klíčový britský muž
Starmer pověřil zkušeného diplomata a svého poradce pro národní bezpečnost Jonathana Powella, aby pomohl zmírnit napětí mezi USA a Ukrajinou a návrh příměří uvést v praxi. Powell, jenž působil v letech 1997 a 2007 ve vládě labouristického premiéra Tonyho Blaira jako jeho šéf štábu, měl zkušenosti se zdánlivě nepřekonatelnými jednáními. Podílel se na mírových dohodách, které ukončily dlouhotrvající konflikt v Severním Irsku.
Powell minulý víkend tajně odcestoval do Kyjeva, aby se setkal se Zelenským a ve spolupráci s šéfem ukrajinské prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem vypracoval návrh měsíčního klidu zbraní, který by Ukrajinci mohli představit na schůzce s americkou delegací v Saúdské Arábii. Powell byl v kontaktu i se svým americkým protějškem Mikem Waltzem, aby plán vyhovoval i Trumpovi.
Putinův poradce odmítá příměří. Ukrajině by jen dalo šanci oddechnout si, tvrdí |
Portál The Times Powella popisuje jako klíčového architekta Stamerovy snahy být zadobře se svým zaoceánským partnerem. „Představa, že Británie je mostem mezi Evropou a Amerikou, je Powellova. Jeho základní zásadou je, že Velká Británie musí zůstat blízko USA bez ohledu na to, kdo je v Bílém domě,“ cituje portál jednoho z lidí obeznámených s Powellovým strategickým myšlením. V rámci této zásady Powell i dříve přesvědčil Blaira, aby podpořil britské angažmá v amerických intervencích v Afghánistánu a Iráku.
Powellovi pomáhá, že britský ambasador v USA Mandelson je jeho blízkým spojencem. A že Starmer mu pečlivě naslouchá. Sám britský premiér, považovaný za „nudného“ politika, se ukázal být pro Evropu nečekaným diplomatickým želízkem v ohni. Unijní i britští politici ocenili jeho pevné, avšak klidné jednání, které zřejmě i na Trumpa udělalo dojem.
Zákulisní práce Powella přinesla své ovoce. Ukrajinci ke spokojenosti Američanů v Džiddě s návrhem třicetidenního příměří souhlasili. Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že nyní je „míč na straně Ruska“. Sám Trump doufá, že Moskva se k příměří postaví čelem, a naznačuje, že v opačném případě může čekat ze strany USA ostrou reakci.
Starmer označil výsledek schůzky ze Saúdské Arábie za „mimořádný průlom“. Britský list The Guardian oceňuje způsob, jakým k tomu se svými francouzským kolegou přispěl. Píše, že „jedenáct dní trvající jednání britských a francouzských činitelů, jejichž cílem bylo napravit narušené vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem a poprvé otestovat důvěru Donalda Trumpa ve Vladimira Putina, se může zapsat jako jeden z největších diplomatických eskamotérských výkonů.“
