Za porušení podmínek kauce hrozil Assangeovi rok vězení. Kauce souvisela s obviněním, že se ve Švédsku dopustil znásilnění. Švédsko Assangeův případ předloni odložilo.
Soudkyně londýnského soudu Deborah Taylorová uvedla, že Assange si zaslouží téměř roční trest vězení vzhledem k závažnosti svého činu. Vyhledání azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně bylo podle soudkyně „úmyslným pokusem (Assange) pozdržet výkon spravedlnosti“.
Sedmiletý Assangeův pobyt na ekvádorském velvyslanectví vyšel britské daňové poplatníky na 16 milionů liber (477 milionů Kč), dodala Taylorová.
Assangeův právník Mark Summers před soudem prohlásil, že jeho klient porušil podmínky kauce ze strachu, že bude vydán do USA. Assange se podle Summerse důvodně obával, že bude ve Spojených státech vystaven špatnému zacházení. USA by jej prý mohly poslat do svého internačního tábora Guantánamo pro osoby podezřelé z terorismu.
Summers rovněž u soudu přečetl dopis, v němž se Assange za své jednání z roku 2012 omlouvá. „Potýkal jsem se se strašlivými okolnostmi,“ píše v listu Assange, který byl u soudu přítomen.
Blíží se rozhodnutí o Assangeově vydání do USA
Ve čtvrtek Assange čeká další soudní jednání týkající se jeho případného vydání do USA. Americká justice obviňuje 47letého australského zakladatele WikiLeaks z vyzrazení přísně tajných informací.
Assange vyhledal v roce 2012 útočiště na ekvádorské ambasádě, aby se vyhnul vydání do Švédska. Letos v dubnu mu však Ekvádor odňal azyl.
Londýnská policie Assange 11. dubna zatkla na základě žádosti o vydání do Spojených států a kvůli porušení podmínek kauce.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
