Zákon o nelegální migraci vládě ukládá povinnost zadržet a vyhostit osoby, které do Británie přicházejí nelegálně, a to buď do Rwandy, nebo do jiné „bezpečné“ třetí země.
Tento plán nicméně momentálně blokují soudy. Úředníci proto kvůli nedostatku míst v zadržovacích centrech dostali za úkol „důkladně prozkoumat“ alternativy, uvedl deník The Times.
Preferovanou možností, jak zvládnout rostoucí počet příchozích migrantů, je zvýšit kapacity zadržovacích středisek. Objevily se ale návrhy na elektronické sledování žadatelů o azyl či na odnětí finančních příspěvků tomu, kdo se pravidelně nehlásí úřadům, citoval deník Times zdroj z ministerstva vnitra.
Británie přemísťuje migranty do plovoucí ubytovny, ve hře je i odlehlý Atlantik |
„Sledování vždy bylo něčím, oč ministerstvo usilovalo, a je to upřednostňovaná možnost před odebráním finanční podpory, což by bylo právně obtížné, protože by migranti byli vystaveni riziku, že zůstanou bez prostředků,“ uvedl zdroj.
Vláda sledování pomocí elektronických náramků nevylučuje, řekla Bravermanová serveru Sky News. Dodala, že je ochotna využít „celou řadu možností“ při řešení problémů s migranty, kteří přeplouvají přes Lamanšský průliv na malých člunech.
Posunutí hranic práva. Británie chce vyhošťovat všechny ilegální migranty |
„Právě jsme přijali přelomový zákon o nelegální migraci, který nám dává právo zadržet ty, kteří sem přicházejí nelegálně, a následně je rychle vyhostit do bezpečné země, jako je Rwanda,“ řekla Bravermanová. To podle ní bude vyžadovat „pravomoc zadržet a následně kontrolovat“ tyto lidi.
„V rámci našich stávajících kapacit máme několik tisíc míst k zadržení. Budeme intenzivně pracovat na navýšení tohoto počtu, ale je jasné, že zkoumáme celou řadu možností, všechny možnosti, abychom zajistili takovou úroveň kontroly lidí, aby mohli rychle procházet naším systémem,“ dodala Bravermanová.
Údaje ministerstva vnitra z tohoto týdne ukázaly, že Lamanšský průliv letos překonalo přes 19 tisíc migrantů navzdory slibům premiéra Rishiho Sunaka, že je zastaví. Počet nevyřízených žádostí o azyl se vyšplhal na rekordní úroveň. Na rozhodnutí, zda jim bude udělen status uprchlíka, čekalo na konci června přes 175 tisíc lidí.
