Kauzu odstartoval článek zveřejněný v deníku The Guardian. Nadnesl totiž otázku, že loď zobrazená na obou příslušných znacích souvisí se skutečností, jak město v 19. století vydělávalo peníze.
„Tyto lodě se třemi stěžni brázdily sedm moří, nabíraly náklad a ukládaly ho. Až do konce roku 1865, kdy bylo v USA zrušeno otroctví, byl tento náklad často vyráběn otrockou prací. Někdy byl náklad dokonce sám o sobě otrockou pracovní silou,“ píše novinář Simon Hattenstone.
Podle něj loď nemá nic společného s fotbalem a vše souvisí s podnikáním, na kterém Manchester vydělal peníze. „Produkt otrokářství se tak nenápadně vžil do naší kultury, že ho oslavujeme v klubových znacích, aniž bychom si to uvědomovali,“ soudí The Guardian.
Tuto myšlenku podpořil i manchesterský básník Lemn Sissay. Pokud je podle něj otroctví součástí toho, co učinilo Manchester velkým, pak to město musí vědět a pojmenovat: od lodí na fotbalových dresech až po bavlnářské továrny průmyslové revoluce. „Všichni se k tomu blížíme a ten den přijde. Otázka pro ty, kteří otálejí, zní: Budete součástí problému, anebo součástí řešení?“ ptá se Sissay.
Lodě jako nástroje obchodu
Jeden ze čtenářů okamžitě vyzval k boji proti znakům. „Jako člověk z jamajské diaspory jsem se vydal na misi, abych prosadil změnu a odstranění otrokářských lodí, které se objevují v klubových znacích Manchesteru City i Manchesteru United, a navíc i ve znaku města Manchesteru.
„Naši předkové volají po spravedlnosti, ale jsou zesměšňováni samotnými nástroji (loděmi) obchodu, který zdecimoval africkou populaci,“ dodal.
Znak Manchesteru s plachetnicí na budově radnice (8. května 2013)
Loď coby symbol města, mimochodem vytesaný také do znaku radnice a městské rady, symbolizující obchod s otroky by podle aktivistů měla nahradit včela dělnice.
Motiv včely, který Manchester poprvé použil již v 18. století, odrážel tehdy dobu, kdy se město stalo lídrem průmyslové revoluce. Symbolizoval fakt, že je město je úlem činnosti a podnikavosti svých pracovitých obyvatel. Včela se stala hrdým symbolem minulosti města i po bombovém útoku na tamní fotbalovou arénu 22. května 2017, kdy zahynulo 23 lidí a více než osm stovek bylo zraněných.
Fanoušky United a City celá kauza pobuřuje. „Je to prostě nesmysl. Nemůžete se pořád vracet do minulosti. Bylo by to jako vyčítat Italům Římskou říši,“ říká sedmapadesátiletý fanoušek Mike Goldstein, který chodí na zápasy City už jednapadesát let.
Jeho slova potvrzuje i sedmatřicetiletý fanda konkurenčního týmu Jamie Parkhouse. „Lidé mají právo klást si otázky ohledně obchodu s otroky, ale tohle není jedna z nich. Znak obou klubů se týká a otevření manchesterského lodního kanálu v roce 1894. Spojovat ho obchodem s otroky je přehnané,“ dodává.
Otrokářství? Těžko!
Ke zmíněnému trojstěžníku, který někomu tolik vadí, se brzy vyjádřili i britští historici. Podle nich přijal Manchester lodě jako znak nejdříve v roce 1842, tedy až 35 let poté, kdy byl obchod s otroky v britském impériu postaven mimo zákon. Pokud jde o jeho užití fotbalovými týmy, klub Manchester City vznikl až v roce 1894. Z fotbalového klubu Newton Heath FC se stal Manchester United v roce 1902, tedy bezmála sto let poté, co byl obchod s otroky v britském impériu zrušen.
Erling Haland (vlevo) a Phil Foden z Manchesteru City slaví jeden z gólů v derby proti United.
Legendy Manchesteru United: Karel Poborský a David Beckham při exhibičním zápase v roce 2019 na Old Trafford.
Historici rovněž poukazují na to, že prosperita Manchesteru se v době průmyslové revoluce spojovala s dovozem bavlny pro tamní továrny. „Loď je symbol volného obchodu. Myšlenkou je, že budeme mít rovnost na celém světě, protože lidé budou mít stejná práva obchodovat mezi sebou,“ dodává ke kauze historik Jonathan Schofield.
Také britský labouristický poslanec Graham Stringer se proti tvrzení aktivistů rázně ohradil. „Manchester neměl s obchodem s otroky nic společného. Lidé z města v době občanské války v USA v roce 1861 naopak protestovali proti otroctví. Tohle je jedna z nejšílenějších kampaní, jakou jsem kdy viděl. Myslím, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by loď na manchesterském erbu měla něco společného s otrokářstvím,“ dodal.
Svět byl jiný
Kauza nenechala chladným ani britského historika Iaina McCartneyho, který o fotbalových United napsal již několik knih. „Myslím, že z komára děláme velblouda. Ano, loď je tam díky historickému dědictví Manchesteru a ano, obchod s bavlnou se obrovskou měrou zasloužil o to, že Manchester byl a je tím, čím je dnes. Ano, bavlna je opět jasně spojena s otroctvím,“ uvedl.
Otroctví podle něj bylo bezesporu kruté a nespočet lidí v něm tak či onak trpělo, ale bavlníková pole jsou již minulostí. Je to ale z minulé éry, kdy svět byl úplně jiný. Lidé vydělávali na otroctví obrovské jmění díky bavlně, cukru atd. „Měli by však United, City i samotné město změnit svůj znak a erb, aby uklidnili pár lidí? Myslím, že ne!“ dodává.
Manchesterský starosta Andy Burnham se podle posledních citací v novinách nebrání myšlence, aby se včela stala symbolem města.
„Nepřísluší mi zahrávat si s odznaky našich klubů ani se znakem městské rady. Mým úkolem je však pomáhat budovat pozitivní, společnou a moderní identitu města,“ uvedl v jednom z rozhovorů. Včela je podle něj symbolem každého místa, kde lidé pracují jeden pro druhého a nikdo není důležitější než ostatní. „Takhle to u nás v Manchesteru chodí,“ uzavřel starosta.
