Vtípků koluje tolik, že je těžké vybrat jen několik.
„Na Liz Trussové jako premiérce je krásné to, že už si nemusíme představovat, jaké by bylo mít za prezidentku Sarah Palinovou,“ napsal americko-britský komik Reginald D. Hunter a připomněl někdejší republikánskou (a často poněkud popletenou) guvernérku Aljašky a kandidátku na viceprezidentku USA.
„Liz Trussová se stala lidským ekvivalentem kocoura Larryho. Žije v Downing Street, ale netřímá žádnou moc,“ napsal The Economist. „Vítejte v Britálii,“ píše pak v novém vydání.
Zaznívají i další nehezká slůvka. „Liz Trussová nikdy nemine. Královna. Ekonomika. Konzervativní strana. Všechno mrtvé. Během pár týdnů,“ objevilo se dále na Twitteru.
Alan McGuinness ze Sky News pak napsal, že jeho syn zažil čtyři ministry financí, tři ministry vnitra, dva premiéry a dva panovníky, ačkoli jsou mu jen čtyři měsíce.
Vydrží déle salát, nebo Trussová? Britové sázejí na konec premiérky |
Je to ale ještě mnohem horší. Kdyby se potomek narodil během hlasování o brexitu, šéfů státní kasy by zažil sedm, ministrů vnitra šest a premiéry čtyři. Británie pověstná svou politickou stabilitou připomíná v tomto ohledu posledních letech jinou nechvalně známou evropskou zemi – právě Itálii.
I na Apeninském poloostrově měli za posledních šest let čtyři premiéry, za posledních deset jich pak bylo sedm. Tam je to ale v zásadě standard. Ve Spojeném království tomu tak nebývalo. Dokonce vznikl další vtip – jestli Britové nechtějí povolat jako přechodného premiéra Maria Draghiho. A The Economist podobností mezi oběma zeměmi nalézá více: neschopnost vlády přijímat důležitá politická rozhodnutí a závislost na dluhopisovém trhu.
Trussová se omluvila za své chyby. Konzervativce chce vést v příštích volbách |
Pokud Trussová v příštích dnech či týdnech padne, její funkční období bude nejkratší v britské historii. Smutný rekord drží se 118 dny George Canning, který v roce 1827 zemřel ve funkci. Ve 20. století vydržel nejkratší dobu – 211 dní – Bonar Law, jenž v roce 1923 rezignoval kvůli nemoci.
Otázka je, co by bylo dál. Pokud parlament není schopný vyprodukovat životaschopnou vládu, na řadu by měly přijít volby, píše The Economist (Trussová se do úřadu premiérky dostala jen díky vnitrostranickému hlasování konzervativců). Ty by však nyní zřejmě pro vládní stranu dopadly katastrofou. Stejně tak tomu ale může být v lednu 2025, kdy by se nejpozději měly konat.
Konzervativci jsou u moci již dvanáct let (byť prvních pět tvořili koalici s Liberálními demokraty) a únava je patrná jak na nich, tak na voličích. Rozdíl proti Itálii je podle Economistu ten, že v Británii za nestabilitu může jen jedna strana, která je jí zároveň ničena. David Cameron přitom hlasování o odchodu z EU uspořádal jen proto, aby zajistil právě úspěšnou a jednotnou budoucnost toryů.
Britští labouristé chytají druhý dech a chtějí dobýt Downing Street |
„Britská politika i ekonomika se čas od času svíjí v křečích, stejně jako v jiných zemích. Ale když nastanou obě krize naráz – když politická krize v podstatě spustí ekonomickou – to, myslím si, nemá žádnou paralelu,“ říká Tony Travers z London School of Economics.
Do roku 2016 byl přitom v Británii celkem klid, dalo by se říci. Jízlivou poznámku k tomu měl před několika dny známý belgický europoslanec a expremiér Guy Verhhofstadt. „Jak jde brexit?“ zatweetoval.