Britské odmítnutí dohody přiblížilo chaotický brexit, upozornil Juncker

Jasné odmítnutí dohody o brexitu v britské sněmovně zvýšilo riziko neuspořádaného odchodu Británie z EU, tedy bez společného ujednání o jeho podobě. Upozornil na to předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. EU podle něj výsledku lituje a vybízí Londýn, aby co nejdříve vyjasnil své úmysly. Británie má EU opustit 29. března.

Juncker zdůraznil, že EU si brexit neupravený žádnou dohodou s Londýnem nepřeje. Komise však podle něj bude dál pracovat na tom, aby EU byla na takovou situaci plně připravena. 

Juncker ve večerním prohlášení dohodu opět označil za nejlepší a jedinou možnou, protože podle něj snižuje škody, které brexit znamená pro občany i firmy napříč Evropou. Šéf vyjednávacího týmu EU Michel Barnier do jejího vyjednání podle Junckera investovali „enormní čas a úsilí“. Text se domlouval okolo 18 měsíců. 

„Pokud dohoda není možná a nikdo nechce odchod bez dohody, tak kdo bude mít konečně odvahu říci, jaké je jediné pozitivní řešení,“ otázal se v bezprostřední reakci na twitteru Donald Tusk, který předsedá vrcholným schůzkám unie. Nepřímo tak podpořil britské setrvání v unii. 

„Britský parlament řekl, co si nepřeje. Teď je čas zjistit, co britští poslanci chtějí,“ reagoval na hlasování zmocněnec europarlamentu pro brexit Guy Verhofstadt. Zdůraznil také význam ochrany práv občanů zemí EU v Británii po brexitu. 

Podobně se vyjádřil i předseda europarlamentu Antonio Tajani. „Potřebujeme ujištění ohledně jejich budoucnosti. Vždycky budeme na jejich straně,“ napsal na Twitteru. 

PŘEHLEDNĚ: Čtyři scénáře brexitu pro české firmy. Ani jeden není dobrý

Tato otázka je jednou z částí nyní odmítnuté dohody o brexitu, společně s finančním vyrovnáním britských závazků, ustavením přechodného období a zvláštním protokolem se záložním řešením režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Právě jeho ustanovení byla pro řadu britských zákonodárců důvodem k odmítnutí textu. 

Ve snaze pomoci Mayové s prosazením dohody ve skeptické britské sněmovně jí Tusk s Junckerem v pondělí napsali společný dopis. Zopakovali, že ona sporná irská pojistka je jen dočasné záložní řešení, které by ideálně vůbec nemělo být využito. 

Hořký den pro Evropu

Britští poslanci večer dohodu s EU jednoznačně zamítli, když proti bylo 432 z nich a pro jen 202. Mayovou nepodpořili opoziční labouristé, ale ani 118 poslanců její vlastní Konzervativní strany. Porážka o 230 hlasů je největší, jakou kdy v dějinách úřadující britská vláda utržila, upozornila BBC. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zamítnutí dohody uvedl, že EU při jejím vyjednávání udělala maximum. Na případném neřízeném brexitu by podle něj nejvíce tratil Londýn. 

Německý ministr financí a vicekancléř Olaf Scholz označil dnešek za „hořký den pro Evropu“. Lucemburská a irská vláda oznámily, že zesílí přípravy na brexit bez dohody. 

Velká Británie v EU

Srpen 1961: Velká Británie podala první přihlášku pro vstup do Evropského společenství (ES).

Leden 1963: Francouzský prezident Charles de Gaulle podal proti vstupu Velké Británie do ES veto. 

Leden 1967: Velká Británie znovu požádala o členství v ES. De Gaulle však v listopadu opět tuto žádost vetoval.

Červen 1969: Prezidentské volby ve Francii vyhrál Georges Pompidou. Hned na první tiskové konferenci prohlásil, že proti vstupu Británie do ES nic nenamítá.

Leden 1972: V Bruselu byla podepsána smlouva o přijetí Velké Británie, Irska, Dánska a Norska.

Leden 1973: Velká Británie se spolu s Irskem a Dánskem stala členem ES.

Červen 1975: Britové se v historicky prvním referendu o odchodu z ES vyslovili pro setrvání ve společenství. Proti odchodu hlasovalo 67 % voličů. 

Duben 1982: Velká Británie vstoupila do války o Falklandy. ES uvalilo na Argentinu zbrojní a obchodní sankce. 

Červen 1984: Premiérka Margaret Thatcherová vyjednala smlouvu o tzv. britském rabatu. Spojené království získalo významnou slevu z odvodů do rozpočtu ES. 

Listopad 1993: Británie podepsala Maastrichtskou smlouvu a stala se jedním ze zakládajících členů Evropské unie (EU). 

Leden 2013: David Cameron Britům slíbil konání referenda o vystoupení z EU, pokud jeho strana zvítězí v následujících parlamentních volbách.

Květen 2015: Konzervativní strana premiéra Camerona získala ve volbách většinu křesel v dolní komoře parlamentu. 

Únor 2016: Cameron vyhlásil konání referenda o odchodu Velké Británie z EU. Zároveň své spoluobčany vyzval, aby hlasovali pro setrvání. 

Květen 2016: Britové rozhodli. Pro Brexit hlasovalo 51,9 % voličů. Premiér Cameron uznal porážku a oznámil, že v nejbližších měsících rezignuje. 

Británie spustila web, který poradí občanům a firmám EU s přípravou na brexit