Po výhře ve volbách vydal Boris Johnson prohlášení v Downing Street | foto: Reuters

Johnson tlačí na EU, nechce prodlužovat přechodné období po Brexitu

  • 72
Britský premiér Boris Johnson hodlá do brexitového zákona doplnit pasáž, která by zakazovala prodloužit přechodné období po odchodu Británie z EU. Informovala o tom v úterý britská média. Po několika odkladech Británie pravděpodobně opustí unii na konci ledna, do konce roku 2020 by pak měla vyjednat s evropskou sedmadvacítkou dohodu o budoucích, především obchodních vztazích.

Podle hlasů zaznívajících nejen z Bruselu je však 11 měsíců na tak komplexní dohodu příliš málo. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v úterý s Johnsonem dohodla, že se setkají na počátku ledna.

Přechodné období začne po odchodu Británie z EU, který pravděpodobně nastane 31. ledna, a trvat by mělo do konce příštího roku. Ve Spojeném království během něj budou dál platit unijní pravidla, Britové na ně však už nebudou mít žádný vliv. Podle současné dohody mezi Londýnem a Bruselem bude možné přechodné období prodloužit po vzájemné dohodě obou stran až o dva roky.

Fotogalerie

Brexitový zákon, který hodlá vláda novému parlamentu předložit už v pátek, ale podle britských médií bude obsahovat pasáž, která znemožní přechodné období prodloužit. Podle agentury Reuters tím chce vyvinout tlak na EU, aby s Británií během pouhých jedenácti měsíců vyjednala komplexní dohodu o volném obchodu.

Kritici namítají, že když Johnson vyloučí prodloužení přechodného období, tak riskuje, že na konci příštího roku nebude mít Británie s EU žádnou dohodu o budoucích vztazích. Mluvčí opozičních labouristů pro otázky brexitu Keir Starmer označil Johnsonův plán za „bezohledný a nezodpovědný“. Premiér je podle něj ochoten „riskovat pracovní místa“ obyvatel Británie.

Před parlamentními volbami v Británii, které se konaly minulý týden ve čtvrtek, unikla do médií nahrávka, na které hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier označil představu, že lze za necelý rok vyjednat tak složitou dohodu, za nerealistickou. Jakoukoli dohodu musí ratifikovat nejen parlament v Británii a Evropský parlament, ale i národní zákonodárné sbory všech 27 členských zemí EU.

V případě, že by se nepodařilo vyjednat během jedenácti měsíců obchodní dohodu, musely by Británie a EU obchodovat na základě pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

Leyenová: Sejdu se s Johnsonem počátkem roku

Britská libra v reakci na informace o chystaném zákazu prodloužení přechodného období oslabila. Od dolaru libra odepsala jedno procento na 1,3210 USD. Smazala tak zisky, které si připsala po parlamentních volbách. 

Prováděcí zákon k brexitové dohodě, kterou Johnson s EU vyjednal v říjnu, chce britská vláda předložit poslancům k prvnímu hlasování už v pátek. Závěrečné hlasování se čeká na začátku ledna. 

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na twitteru napsala, že v úterý Johnsonovi v telefonickém rozhovoru pogratulovala k volebnímu vítězství. „Dohodli jsme se na zahájení jednání o budoucím partnerství EU a Spojeného království, jakmile to bude možné. Sejdeme se na počátku roku 2020. Spojené království bude vždy přítelem, partnerem a spojencem,“ uvedla von der Leyenová. Mluvčí premiéra Johnsona sdělil, že se premiér s předsedkyní Evropské komise dohodli na tom, že budou „s velkou energií“ pracovat na dohodě o budoucích vztazích právě s ohledem na termín v prosinci 2020.

Formálně ale bude muset harmonogram hlasování schválit ještě předseda Dolní sněmovny. Tím by měli poslanci na své první schůzi po volbách  v souladu se zvyklostmi potvrdit Lindsayho Hoylea, jehož do čela dolní komory parlamentu zvolil už bývalý parlament před svým rozpuštěním na začátku listopadu.

Do BREXITU zbývá