Jako součást Evropské unie musela být Velká Británie otevřená volnému pohybu unijních spoluobčanů. To zatím platí i pro sezónní pracovníky, kteří si do země jezdí na čtyři až pět měsíců přivydělat. Na své poměry dostanou štědře zaplaceno v librách, a pak se na zbytek roku vracejí domů.
S přípravou na opuštění Evropské unie, které může znamenat konec éry volného pohybu, začínají však farmáři panikařit. Neví totiž, kdo bude sbírat jejich úrodu příští jaro.
Během kampaně za brexit před dvěma lety byla obava z masové imigrace zásadním tématem. Poháněly ji například výroky o tom, že zemi zaplaví miliony muslimů v případě, že se Turecko stane součástí Unie. Premiérka Theresa Mayová slíbila, že s odchodem z bloku země znovu získá „kontrolu nad svými hranicemi“ a dramaticky omezí imigraci.
Kritikové brexitu však argumentují, že Velká Británie zahraniční pracovníky zoufale potřebuje, a to nejen ty „nejlepší a nejbystřejší“ ve finančních oborech, kterým Mayová slibuje, že budou nadále vítáni.
Řeč je především o těch, kteří uklízí hotelové pokoje v Brightonu, vaří v londýnských restauracích nebo sbírají rajčata v Norfolku.
Pokud za takovou prací přijde méně pracovníků z Evropy, jejich místa budou muset obsadit Britové, kteří se však do podobných pozic zrovna nehrnou, nebo imigranti ze vzdálenějších zemí.
Stephanie Maurelová, výkonná ředitelka společnosti Concordia, která zprostředkovává nábor pracovníků pro dvě stě britských farem, řekla deníku The Washington Post, že od Britů jim nechodí prakticky žádné přihlášky. „(Od Britů) jsme dostali dvě přihlášky z deseti tisíc,“ uvedla. „To je statisticky celkem vypovídající.“
Na otázku, proč Brity podobná práce neláká, odpověděla dlouhým seznamem možných důvodů. Mezi nimi je třeba brzké vstávání, dlouhá pracovní doba, fyzická náročnost, krátkodobé zaměstnání, nedostatek cenově dostupné dopravy či skutečnost, že farmy zpravidla nejsou v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti.
Podle některých komentátorů jsou dnešní Britové „moc líní“. Tři britští studenti pracující na farmě soudí, že díky práci tráví alespoň čas na čerstvém vzduchu a dostávají slušně zaplaceno. Chápou ale, proč je tato práce pro Brity tak neatraktivní.
„Radši půjdou do Londýna, kde dostanou víc peněz a najdou víc zábavy. Je tu ale i snobský důvod. Práce na farmě je spojená s Východoevropany, vnímají ji jako práci pro chudé,“ popsal pro The Washington Post čtyřiadvacetiletý Lewis Hiscox.
Britové nevydrží sbírat ovoce ani týden
Maurelová americkému listu sdělila, že o trochu více Britů pracuje pro farmy na méně namáhavých pozicích, například jako logističtí manažeři. I tyto kancelářské a lépe placené práce však v poslední době dostává čím dál více Východoevropanů.
To málo Britů, kteří sběr ovoce a zeleniny aspoň vyzkouší, podle Maurelové většinou „nevydrží ani týden“. „Kdybychom mohli najmout britské pracovníky, tak bychom to udělali. Jenže my nemůžeme,“ sdělila deníku Christine Snellová, která s manželem vlastní oceňovanou ekologickou farmu.
Někteří britští komentátoři navrhli, aby farmy zaměstnávaly čerstvě propuštěné zločince – stejně, jako se využívali němečtí váleční vězni za Druhé světové války. Jiní uvažovali o možnosti, že sbírat jahody by mohli zdraví a zdatní Britové na sociální podpoře.
„Vláda možná dává nepracujícím lidem moc peněz, nevím,“ řekla americkému listu padesátiletá pracovnice z Rumunska, která na farmě Snellových sbírala ovoce deset let. Dodala, že v její zemi vláda tak štědrá není. „Proč bych se vracela, kdyby to bylo tak těžké? Bolí mě záda, ale když sbíráte rychle, můžete si vydělat až sto liber za den.“
Jiný pracovník na farmě podotkl, že po brexitu budou muset britští farmáři hledat pracovní sílu mnohem dál, konkrétně dál na východ a na jih. Spojené království bude pravděpodobně potřebovat stejné množství cizích sběračů ovoce a zeleniny. Možná se sice sníží počet Bulharů, přibude však pracovníků z Eritreje, Moldavska nebo Turecka.
Brexit bude nejspíš komplikovat práci i rybářům (12/2017):
