„Každý ví, kdo vyhrál. Ale ne každý ví, jak.“ Britský herec Benedict Cumberbatch se upřeně dívá do kamery. Nemluví za sebe, ale jako představitel hlavního stratéga kampaně Vote Leave Dominika Cummingse lobbujícího za odchod Británie z Evropské unie.
„Musíme pochopit, kdo jsou naši voliči a mluvit k jejich emocím. Musíme nabourat politický systém, samotnou strukturu politiky,“ zazní také v televizním filmu Brexit, jehož celý anglický název zní: Brexit The Uncivil War, tedy volně přeloženo jako „neobčanská“ nebo nekorektní válka.
Ve snímku nechybí ani skandál kolem firmy Cambridge Analytica, která za pomoci nelegálně získaných dat uživatelů sociálních sítí manipulovala jejich názory prostřednictvím zavádějících nebo lživých reklam.
#BenedictCumberbatch stars in a compelling drama about how the Brexit vote was won. Starting Now! #BrexitUncivilWar https://t.co/aCuREK4bJo
Zatímco britští poslanci začali středeční několikadenní jednání o tom, zda příští úterý schválí odchodovou dohodu Británie z EU, svou britskou premiéru měl film jen o dva dny dřív v pondělí.
Není to zdaleka jediný kulturní počin, který už brexit vyvolal. Vznikl také celovečerní dokument a několik knih.
Pro tato díla se v Británii vžilo označení brex-lit, tedy brexitová literatura. Píší ji většinou britští spisovatelé, a to v rozmanitých žánrech. Ať už je to společenská satira z budoucnosti, nejrůznější dystopické vize i komplexní romány popisující stav současné společnosti a příčiny, které vedly až k referendu o vystoupení Británie z Evropské unie.
„Musíme se alespoň pokusit pochopit lidi, kteří mají opačné názory než my. Obávám se, že to neděláme dostatečně dobře,“ popsal své motivy k napsání románu The Cut (Řez) spisovatel Anthony Cartwright.
Den Ú bude úterý
Britský parlament bude o odchodové dohodě hlasovat v úterý 15. ledna. Zda ji schválil nebo odmítl, se bude vědět v noci.
Británie opakovaně potvrzuje, že z EU vystoupí 29. března, kdy vyprší dvouletá lhůta po aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy. Zejména v posledních dnech se ale stále častěji objevují zprávy, že premiérka Mayová se v Bruselu snaží dohodnout odklad.
Pokud totiž příští týden poslanci odchodovou dohodu neschválí – a prozatím jich pro ni většina nakloněna není – nastane takzvaný tvrdý brexit. I britská vláda podle vlastních analýz očekává, že nastane mimo jiné chaos v britských přístavech a nepokoje na irské hranici.
Britský parlament znesnadnil vládě zahájení brexitu bez dohody s Bruselem |
Britská rádia napříč celou zemí už také na zadání vlády začala vysílat spoty varující Brity před důsledky tvrdého brexitu.
I proto před dvěma dny parlament přijal další opatření, které možnosti vlády odejít z EU bez dohody omezuje. K tomu, aby vláda mohla čerpat peníze z rozpočtu na zajištění rozsáhlé agendy spojené s minimalizací následků tvrdého brexitu, totiž nově bude potřebovat souhlas poslanců. Je to další z mnoha porážek, které už Mayová od parlamentu utrpěla.
Výsledek tohoto hlasování byl velmi těsný, 303 ku 297. Podobně těsný může být i rezultát hlasování o odchodové dohodě příští týden.
Britští komentátoři nicméně vidí zatím oficiálně nepotvrzené snahy Londýna o odklad data vystoupení z EU jako stále reálnější. Vláda tím podle nich bude chtít získat další čas na vyjednání nové dohody.
V Bruselu, kde evropští vyjednavači vtipkovali na účet často těžkopádných a špatně připravených britských delegací, z toho jistě budou mít radost.
Británie spustila web, který poradí občanům a firmám EU s přípravou na brexit
