Dopady brexitu budou podle Merkelové záležet na odhodlání a schopnostech ostatních 27 členských zemí. „Musíme se s tím rozhodnutím smířit,“ řekla k výsledku britského referenda. „Musíme jednat s klidem a situaci analyzovat,“ vyzvala kancléřka. Britské referendum je podle ní historické.
„EU je garancí stability a míru. Pouze společně dokážeme zachovat demokracii a svobodu. Společně dokážeme hájit své zájmy,“ prohlásila Merkelová. Evropská unie je podle ní dostatečně silná na to, aby správně reagovala na brexit. Británie musí zatím plnit povinnosti členské země, míní kancléřka. Doufá, že mezi EU a Británií budou panovat přátelské vztahy.
Je nezbytné Evropu dále nedělit, myslí si německá kancléřka. Merkelová proto na pondělní jednání do Berlína pozvala Tuska, francouzského prezidenta Françoise Hollandea a italského premiéra Mattea Renziho.
Tusk, Juncker a Schulz chtějí, aby jednání začala okamžitě
Šéfové unijních institucí již začínají řešit legislativní a technické aspekty britského odchodu. Tusk zdůraznil, že až do formálního britského odchodu z EU budou pro Británii platit práva i závazky plynoucí z unijního práva. Nebude právní vakuum, uvedl Tusk. Lídrům 27 států navrhl, aby o proceduře britského odchodu neformálně diskutovali už příští úterý na okraj summitu Unie.
Předseda Evropské parlamentu Martin Schulz očekává, že jednání o britském odchodu začne rychle. Europoslanci by v úterý měli přijmout rezoluci, která výsledek hlasování zhodnotí a popíše nutné další kroky evropských institucí a samotného europarlamentu, vysvětlil Schulz. „Spojené království se rozhodlo jít vlastní cestou. Myslím, že ekonomická data z rána ukazují, že to bude velmi složitá cesta,“ narážel Schulz na výrazný propad libry (více čtěte zde).
Zakládající členové EU se sejdou v BerlíněV Berlíně se v sobotu kvůli brexitu sejdou ministři zahraničí šesti zakládajících zemí evropských společenství - Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska. Oznámilo to německé ministerstvo zahraničí, jehož šéf Frank-Walter Steinmeier své kolegy do Berlína pozval. Ještě ve čtvrtek přitom německá kancléřka Angela Merkelová mluvila o tom, že o dopadech referenda o vystoupení Británie z Evropské unie by měly jednat všechny unijní země společně, a že nemá smysl, aby je odděleně řešily menší skupiny států. |
„V europarlamentu jsme připraveni přispět ke konstruktivnímu procesu,“ řekl Schulz. Vedení parlamentu je si podle něj vědomo potřeby stability jak v Británii, tak mezi 27 dalšími členy EU. „Obě strany by měly vzájemně respektovat své různé pohledy... Země, které v Unii zůstávají, musí diskutovat o tom, jak Unii zlepšit,“ uvedl dlouholetý šéf europarlamentu.
Představitelé unijních institucí poté ve společném prohlášení poté vyjádřili lítost nad brexitem. „Ve svobodném a demokratickém procesu britský lid vyjádřil přání opustit Evropskou unii. Litujeme tohoto rozhodnutí, ale respektujeme jej,“ uvedli v prohlášení Tusk, Schulz, nizozemský premiér Mark Rutte a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
EU je podle nich připravena vyjednat vystoupení podle článku 50. Zároveň vyzývají britskou vládu, aby proces vystoupení započala co nejdříve. Dohoda o změnách postavení Británie v EU, které v únoru dosáhl premiér David Cameron, podle unijních špiček přestává platit. (více o ústupcích vůči Británii čtěte zde).
Budíček, podnět k reformám, vystřízlivění
Britská volbaČESKÉ REAKCE: Není to konec světa, říká Sobotka |
O vystřízlivění a špatném dni pro Evropu píší v reakci na výsledky britského referenda o vystoupení z Evropské unie přední němečtí politici. „Brzké ranní zprávy z Británie vedou skutečně k vystřízlivění. Vypadá to na smutný den pro Evropu a pro Británii,“ napsalo na Twitteru německé ministerstvo zahraničí jménem šéfa diplomacie Franka-Waltera Steinmeiera. „Proklatě! Špatný den pro Evropu,“ poznamenal na sociální síti vicekancléř a šéf sociálních demokratů Sigmar Gabriel.
Podobné hlasy se ozývají i z Francie. „Hlasování v Británii je pro Evropu těžkou zkouškou,“ řekl prezident Hollande. „Evropa je velká idea, nejen velký trh,“ sdělil s tím, že se Unie musí vrátit ke svým ideálům svobody, solidarity a míru. Radikálnější názor vyjádřil premiér Manuel Valls. Podle něj je nejvyšší čas přebudovat EU, jinak hrozí její rozpad.
Fotogalerie |
Výsledek britského referenda musí být pro EU podnětem k reformám, uvedl nizozemský premiér Mark Rutte. „Nespokojenost, kterou vidíte v Británii, je přítomna i v jiných zemích, včetně mé vlastní,“ řekl premiér předsedající země Evropské rady. Britského rozhodnutí lituje, je prý ale nezvratné.
„Brusel musí slyšet hlas lidí, to je největší lekce tohoto rozhodnutí,“ prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. Britové podle něj nebyli spokojeni s politikou EU ohledně migrační krize (o stejném názoru českého prezidenta čtěte zde).
Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz nevylučuje dominový efekt brexitu a požaduje evropské reformy. Zároveň je přesvědčen, že EU brexit přežije. Výrazné změny požaduje i slovenský premiér Robert Fico.
Nacionalisté a euroskeptici na koni
Spojené státy by byly raději, kdyby referendum v Británii dopadlo jinak, výsledek ale respektují. „Respektujeme jejich rozhodnutí,“ řekl prezident Barack Obama, jenž se před referendem přimlouval za setrvání. Řekl také, že Británie a EU zůstanou pro Spojené státy „nepostradatelnými partnery“, a to i poté, co začnou jednat o budoucnosti vzájemných vztahů.
Moskva si od odchodu Británie z Evropské unie neslibuje oslabení protiruských sankcí. Podle ruského rezidenta Vladimira Putina bude mít brexit globální následky, a to jak negativní, tak i pozitivní. Kreml se bude snažit minimalizovat dopady britského odchodu na ruskou ekonomiku. Pokud jde o sankce, je Kreml připraven zahájit s EU dialog. Klíčový je ale postoj Ukrajiny k dodržení minských mírových dohod.
Blogeři o brexituReakce blogerů iDNES.cz na výsledek britského referenda najdete zde. |
K výsledkům se na svém golfovém hřišti ve skotském Turnberry vyjádřil i republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Britové podle něj převzali zpět kontrolu nad svou zemí, jejich rozhodnutí opustit EU označil za „skvělé“ a „fantastické“.
Podle šéfky francouzské krajní pravice Marine Le Penové by Francie a další země Evropské unie měly vypsat referenda o odchodu z Unie. „Vítězství svobody! Jak už léta žádám, mělo by se uspořádat stejné referendum ve Francii a v dalších zemích EU,“ napsala předsedkyně parlamentní Národní fronty na svém twitterovém účtu.
Protiimigrační Dánská lidová strana vyzvala k vypsání referenda, v němž by občané rozhodli o dalším setrvání země v Evropské unii. „Jsem přesvědčen, že Dánové by samozřejmě měli mít referendum o tom, zda budeme následovat Británii nebo zda věci půjdou dál tak jako dosud,“ řekl šéf DF Kristian Thulesen Dahl. V Nizozemsku požaduje stejný krok vůdce nacionalistů Geert Wilders.
Výsledek britského referenda uvítala krajně pravicová Lidová strana Naše Slovensko. „LS Naše Slovensko bude intenzivně pracovat na tom, aby i Slovenská republika co nejdříve následovala britský příklad a vystoupila z Evropské unie - z tohoto novodobého žaláře národů dříve, než bude pozdě!“ napsala v prohlášení strana Mariana Kotleby.
