Pokud by se Britové v červnovém hlasování opravdu rozhodli vystoupit z Evropské unie, první problémy by je čekaly hned doma. Spojené království by totiž opětovně čelilo tlaku Skotska na nezávislost. Skotové jsou výrazně proevropští a už dříve deklarovali svůj úmysl zůstat členem EU bez ohledu na výsledek referenda. To by pravděpodobně nebylo možné jinak než odtržením od zbytku Británie.
Otázkou zůstává, jak by se v případě skotského úspěchu zachoval Wales či Severní Irsko.
Jan Kovář Analytik Ústavu mezinárodních vztahů a hlavní analytik a vedoucí analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty. Vyučuje na Metropolitní univerzitě Praha a na VŠE Praha. |
I tady ale platí, že jejich postoj je proevropštější než u Angličanů. Případný brexit a následné odtržení Skotska by bezpochyby podpořilo další separatistické tendence ve Španělsku, Belgii a potenciálně také v severní Itálii.
Pokud by Británie vystoupila z EU, bylo by riziko řetězové reakce v dalších zemích značné. O něco pravděpodobnější se přesto jeví méně radikální varianta – a to, že brexit by způsobil posílení tendencí vícerychlostní EU. Unie by se rozdělila na státy jádra a periferií.
Tábory zastánců a odpůrců setrvání v EU jsou v současnosti velmi vyrovnané a situaci kolem brexitu kvůli tomu provází obrovská míra nejistoty. Ta se projevuje už nyní: obchodní společnosti odkládají rozhodnutí o investicích a dalších výdajích a zpomalují tak zotavování britské ekonomiky.
Nikdo totiž neví, co by po britském vystoupení z EU následovalo. Jak by vypadaly nové politické a obchodní vztahy mezi oběma celky? Jaký by byl dopad na britskou a unijní ekonomiku? A jak na případný brexit zareagují euroskeptické síly v dalších členských státech?
Propad britské ekonomiky
Jen ty nejoptimističtější, ale také značně nerealistické scénáře ukazují, že by si britská ekonomika po vystoupení z EU polepšila. Předpokládají totiž obrovskou míru deregulace a otevření britského obchodu světu.
Tím by však britská ekonomika získala novou konkurenci z levných zemí po celém světě – a to by bylo pro zastánce brexitu těžko stravitelné. Realističtější scénáře ukazují, že vystoupení z EU se na HDP Británie projeví negativně, a to bez ohledu na to, zda by následná dohoda s EU měla formu zóny volného obchodu podle norského, či švýcarského modelu.
Paradoxní je také fakt, že Británie po případném brexitu sice může získat přístup na unijní jednotný trh, ale zároveň by se připravila o možnost ovlivnit jeho legislativu. Stále by však měla, podobně jako například Norsko, povinnost tuto legislativu začlenit do svého právního řádu. Také by ztratila možnost omezit volný pohyb pracovní síly v rámci jednotného trhu.
Velká Británie z Evropské unie neodejde, řekl v Liberci prezident Zeman |
Jak by se britské „ne“ dotklo české ekonomiky?
Británie je pro Česko pátým největším exportním trhem a i tady by se dalo předpokládat snížení vzájemné obchodní výměny. V případě brexitu by také poklesl poměr unijního globálního exportu zboží a služeb o zhruba desetinu.
Velká Británie navíc spolu s Českou republikou patří mezi země zasazující se o liberalizaci v rámci vnitřního trhu EU. Česko by v případě brexitu přišlo o důležitého partnera.
Chybějící protiváha a menší vliv
Výrazně důležitější než ekonomické dopady by v případě brexitu byly politické důsledky. Vystoupení velkého členského státu by vedlo k narušení rovnováhy moci v EU – zejména v souvislosti se silným Německem a Francií. Británie často vůči oběma zemím hrála důležitou roli při vytváření protiváhy.
Pro Česko má navíc tato otázka speciální příchuť, protože euroskeptická Británie platí svým negativním postojem k dalšímu prohlubování integrace za českého spojence.
Britská volbaSTART: Kampaň před referendem začala FOTBAL: Odchod z EU by kopanou změnil KRÁLOVNA: Přeje si panovnice odchod z EU? ZEMAN: Británie z EU neodejde CZEXIT?: Média věští lavinu referend ROZHOVOR: V referendu se hraje i o Camerona EXPERTKA: Na Brexitu by prodělali všichni |
Unie i Británie by ztratily i část svého mezinárodněpolitického vlivu na globální scéně. Velká Británie má prominentní pozici v mnoha důležitých mezinárodních organizacích, ať už jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN, ve skupinách G7 a G20, ale i v rámci Mezinárodního měnového fondu, Světové banky či OECD. Diplomatický rozměr Unie by se bez Británie oslabil. Z vojenského pohledu by brexit znamenal ztrátu jedné ze dvou největších evropských mocností.
Těžší život Evropanů v Británii
Mezi nejdůležitější praktické dopady brexitu lze zařadit především omezenou možnost pro občany EU žít ve Velké Británii, tedy získat povolení buď k přechodnému, nebo trvalému pobytu. Pro Čechy nyní žijící v EU by se situace v Británii brexitem zkomplikovala.
To samé však platí opačně, jak pro Brity žijící v dalších členských státech EU (mnoho Britů v důchodovém věku žije například ve Španělsku), tak pro ty, kteří by o to do budoucna usilovali. Zavedení vízové povinnosti by ovšem bylo nepravděpodobné, takže dopad na turismus by byl minimální.
Ať už referendum o setrvání Velké Británie dopadne jakkoliv, je jasné, že dopad na Británii i EU bude mít převážně negativní. Evropa po referendu už nebude jako dřív. V případě brexitu dojde k jejímu oslabení. Pokud Britové zůstanou, bude EU přesto méně koherentní, více fragmentovaná a náchylnější k odstředivým tendencím než dříve.
