Odpůrci brexitu před britským parlamentem (5. 12. 2018)

Odpůrci brexitu před britským parlamentem (5. 12. 2018) | foto: AP

Skutečný brexit se možná oddálí. Brání mu neřešitelnost irské hranice

  • 82
Britská vláda zveřejnila právní analýzu k brexitu, která varuje před riziky takzvané irské pojistky, tedy nouzového režimu pro zachování hladkého provozu přes hranici mezi britským Severním Irskem a Irskem. Podle stanoviska by se při zavedení záložního plánu zbytek Británie pro Severní Irsko stal v kontextu dodávek zboží "v podstatě třetí zemí".

Pojistka by platila v případě, že se Londýn s Bruselem během přechodného období brexitu zakotveného v „rozvodové dohodě“ nedohodnou na podrobných podmínkách budoucích obchodních a dalších vztahů.

Proti irské pojistce vystupují především severoirští unionisté (DUP), kteří svými deseti hlasy umožnili vznik současné menšinové vlády. Pro DUP je nepřijatelné, že by se při uplatnění pojistky na Severní Irsko vztahovala pravidla bližší jednotnému trhu EU než na zbytek britského území. Místopředseda DUP Nigel Dodds ve středu označil celý text právní analýzy na twitteru za „otřesný“.

Dokument uvádí, že při uplatnění „Protokolu o Irsku a Severním Irsku“ by britská část ostrova zůstala v jednotném unijním trhu se zbožím, zatímco zbytek Spojeného království by byl v samostatné celní unii s EU. „Není to nic překvapivého, ale ministr spravedlnosti zdůrazňuje, že z hlediska regulací by bylo k Británii ze strany Severního Irska přistupováno jako ke třetí (nebo oddělené) zemi,“ vysvětluje zpravodajská společnost BBC.

V praxi by aplikace opatření znamenala mimo jiné kontroly zboží putujícího z Anglie, Walesu a Skotska do Severního Irska. EU připouští, že mnohé z těchto kontrol by se mohly provádět přes internet nebo mimo přístavy a letiště, u potravin a živočišných produktů to ale neplatí.

Podle labouristického poslance a stínového ministra pro brexit Keira Starmera ukazuje právní analýza, že dohoda prosazovaná konzervativní premiérkou Theresou Mayovou obsahuje „podstatné slabosti“. Parlament má o dohodě hlasovat 11. prosince.

Ke zveřejnění plného znění textu právní analýzy donutili kabinet Mayové v úterý poslanci, kteří přijali opoziční návrh usnesení, podle kterého vláda pohrdá parlamentem, když publikovala pouze část dokumentu. Po hlasování vláda oznámila, že úplnou právní analýzu brexitové dohody zveřejní. Ministr spravedlnost Geoffrey Cox předtím neochotu publikovat celé znění zdůvodňoval tím, že by tento krok poškodil národní zájmy.

Britové to už vědí. Po brexitu určitě zchudnou, jen netuší jak moc

Během pravidelných interpelací v parlamentu ale premiérka Mayová popřela, že by její vláda před parlamentem ukrývala některé skutečnosti týkající se brexitu. Mayová svým vyjádřením reagovala na výtku předsedy poslanecké frakce Skotské národní strany (SNP) Iana Blackforda.

Podle něj se vláda snažila zatajit především to, že ve skutečnosti na základě vyjednané dohody „dává Severnímu Irsku stálé členství v celní unii“. Blackford Mayovou zároveň vyzval, aby vysvětlila, proč upírá Skotům „práva a příležitosti“, která nabízí její dohoda s EU obyvatelům Severního Irska.

Stále více Britů lituje výsledků referenda

Více Britů se oproti předchozím průzkumům veřejného mínění domnívá, že bylo chybou odhlasovat v referendu před dvěma lety odchod Spojeného království z Evropské unie, ukázala anketa institutu YouGov pro britský deník The Times.

Dohoda o brexitu může udržet Brity v celní unii

Podle sondáže nyní 49 procent Britů soudí, že odhlasování brexitu v roce 2016 byla chyba, což je podle The Times nejvyšší počet v dosavadních průzkumech YouGov. Naopak 38 procent Britů má za to, že rozhodnutí opustit EU bylo správné.

Z těch, co v plebiscitu hlasovali pro brexit, si 11 procent myslí, že země učinila nesprávné rozhodnutí. V polovině listopadu to bylo osm procent, připomněl deník.

Britové o setrvání své země v evropském bloku hlasovali v červnu 2016. V referendu zvítězili odpůrci členství v unii poměrem 51,9 ku 48,1 procenta hlasů při volební účasti 72,2 procenta.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue