Naštvaní Britové vyšli do ulic poté, co premiér Boris Johnson uspěl u královny...

Naštvaní Britové vyšli do ulic poté, co premiér Boris Johnson uspěl u královny Alžběty II. se žádostí o přerušení zasedání parlamentu. (28. srpna 2019) | foto: Reuters

Nedostatek léků, dražší elektřina. Vláda zveřejnila černý scénář brexitu

  • 294
Dražší elektřina, problémy s dodávkami léků a potravin, komplikovaná doprava přes Lamanšský průliv či nepokoje v Severním Irsku. Takové dopady by mohli Britové pocítit při brexitu bez dohody. Uvádí to analýza, kterou ve středu po nátlaku parlamentu zveřejnila britská vláda. Ta se nyní snaží uklidnit situaci. Údajně činí vše pro to, aby černému scénáři zabránila.

Pětistránkový dokument s datem 2. srpna 2019 údajně popisuje nejpesimističtější „opodstatněné“ předpoklady úřadů. Materiál vznikl v rámci Operation Yellowhammer (Operace strnad), což je označení pro přípravy vlády na variantu odchodu z Evropské unie bez „rozvodové“ dohody.

Dolní komora britského parlamentu v pondělí přijala usnesení, jehož cílem bylo donutit kabinet ke zveřejnění všech aktuálních dokumentů souvisejících se zmíněnou operací. 

Stanovila přitom lhůtu do středečního večera, vláda ovšem publikovala jedinou analýzu, která se zabývá nejhoršími možnými následky brexitu bez dohody.

Ta v zásadě potvrzuje zprávy britských médií z uplynulých týdnů a měsíců. Píše se v ní například, že hned první den po odchodu z EU bez dohody by mohl přinést 40 až 60procentní pokles v objemu kamionů proudících přes Lamanšský průliv. Kvůli nově prováděným hraničním kontrolám by Brity mohlo potkat zdržení i v osobní dopravě.

Divoký brexit by nejvíce zasáhl ty nejchudší

Zpráva uvádí, že k nedostatku jídla jako takového by za brexitu bez dohody nedošlo, některých druhů čerstvých potravin by ale bylo v britských obchodech méně. Nedostatek hrozí v případě léků, neboť ty do Británie ve velkém proudí skrze přístav v Doveru. Analýza také předpovídá pravděpodobné výrazné zdražení elektřiny, přičemž „jakýkoli nárůst cen potravin a paliva“ by se prý „neúměrně“ dotkl obyvatel s nižšími příjmy.

„Napříč Spojeným královstvím dojde k protestům a kontraprotestům, které mohou pohltit značný objem policejních prostředků. Také může narůst veřejný nepořádek a napětí v komunitách,“ uvádí dále vládní dokument. Očekávané komplikace v hospodářství Severního Irska pak „pravděpodobně vyústí v protesty a blokády na silnicích“.

Obsah materiálů vypracovaných v rámci Operation Yellowhammer už kolem poloviny srpna zveřejnil list The Sunday Times. Podle autorky článku Rosamund Urwinové tehdy redakce vycházela ze stejného dokumentu, jako je ten, který ve středu zveřejnila vláda. Údajně se změnil pouze jeho nadpis: 

Zatímco nyní je analýza označená jako nejčernější scénář, tehdy byla nadepsaná jakožto popis „základní“ varianty. Do data odchodu Británie z EU zbývá 49 dní.

Johnson se snaží uklidnit situaci, opozice bouří

Brexit bez dohody je výchozí variantou britského odchodu z EU, která by nastala, pakliže by do termínu vystoupení Londýn a zbytek Unie neratifikovali podmínky tohoto kroku. Varování ohledně tohoto vyústění zaznívají již delší dobu. 

Britský premiér Boris Johnson však trvá na tom, že Británie by se s následky vypořádala. Dodává, že by preferoval brexit s dohodou, ale že je připraven se vydat i opačnou cestou.

Protestují prací. Britští poslanci odmítli volno a přišli do parlamentu

Po zveřejnění analýzy se Johnson i ministři jeho vlády snažili uklidnit veřejnost. Dokument se podle nich zabývá nejhoršími možnými následky a nepopisuje to, co by se pravděpodobně stalo. Vláda prý navíc činí kroky, aby naplnění nejhorších předpovědí zabránila.

Johnsonův kabinet v posledních šesti týdnech údajně učinil „významné kroky“ k tomu, aby zabránil případným problémům, o kterých ve středu publikovaný dokument hovoří. Uvedl to ministr Michael Gove, který má ve vládě na starosti přípravy a plány na brexit bez dohody.

Stejně jako Johnson ve čtvrtek Gove znovu zdůraznil, že zveřejněný text je „nejpesimističtější“ scénář. Zároveň uvedl, že vláda „tvrdě bojuje“ za dohodu s Evropskou unií. Podobně jako Gove se vyjádřil také ministr obrany Ben Wallace. V analýze jsou podle něj jen „domněnky“, jejichž cílem je identifikovat možné problémy, aby jim mohla vláda předejít. „Proto utrácíme peníze, abychom udělali spoustu věcí, které tyto domněnky zmírní,“ uvedl.

Také francouzská vláda ve čtvrtek oznámila, že je na brexit bez dohody plně připravena. „Francie je připravena. Byla připravena už v březnu. Nyní je připravena ještě víc,“ řekl ministr pro rozpočet a veřejnou správu Gérald Darmanin během kontrolní návštěvy v přístavu Ouistreham nedaleko Caen.

KOMENTÁŘ: Divoká válka o brexit. Nezbytná je taktická dohoda

Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn v reakci na středeční zveřejnění vládního krizového plánu na Twitteru uvedl, že Johnson „musí být zastaven“. „Oficiální vládní dokumenty potvrzují, že Boris Johnson je připraven skrze brexit bez dohody potrestat ty, kteří si to mohou dovolit nejméně, a pomoci svým bohatým kamarádům,“ napsal.

Podle mluvčího labouristů pro otázky brexitu Keira Starmera potvrdila analýza „vážné hrozby“, jaké by brexit bez dohody představoval. Snahu vlády udržet materiál v tajnosti označil za „naprosto nezodpovědnou“. Nyní je podle Starmera „více než kdy dříve“ důležité, aby vláda povolala zpět poslance, kteří jsou od noci na úterý až do 14. října na nucené přestávce. 

Dřívější zahájení zasedání parlamentu by poslancům dalo možnost „podrobit tyto dokumenty podrobné analýze a přijmout potřebné kroky k zastavení brexitu bez dohody“, vysvětlil Starmer.

Britská vláda měla na základě pondělního usnesení Dolní sněmovny zveřejnit kromě plánů pro brexit bez dohody také interní vzkazy několika vlivných poradců týkající se rozhodnutí přerušit od tohoto týdne až do 14. října zasedání parlamentu. Kabinet to ale odmítl s tím, že šlo ze strany poslanců o „bezprecedentní, nemístný a nepřiměřený“ požadavek.

24. ledna 2019

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video