Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Turečka, vedoucího Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha, nelze současné jednání izraelské armády v Pásmu Gazy nadále označovat za obranu před terorismem. „Izrael zadržel 1500 teroristů, další tisíce jich pozabíjel v Gaze. Ale proč srovnává se zemí celé obytné čtvrti? Proč bourá nemocnice? Máme videa, kde se izraelští vojáci chechtají, jak zase zničili někomu vilku,“ popsal dění na místě.
Ostrá slova směřoval i k českým politikům. „Ministr Lipavský, kdykoliv je dotázán na hrůzy, které Izraelci páchají v Gaze, řekne: ‚Uznáváme právo Izraele na sebeobranu.‘ To je prostě mantra. Nevím, proč to říká, jakou má motivaci,“ uvedl Tureček.
Je to etnická čistka
Připomněl, že i na Západě přibývá politiků, kteří sice hájí izraelské právo na obranu, ale zároveň kritizují jeho postup. „To, co tam Izraelci dělají, to je hrůza. Etnická čistka,“ řekl.
„Jak můžeme mluvit o lidských právech vůči Rusku, jak můžeme kritizovat anexi Krymu, když zároveň říkáme, ať přesuneme ambasádu do Jeruzaléma, který Izrael v rozporu s mezinárodním právem anektoval?“ ptá se Tureček. Připomíná závaznou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která přítomnost ambasád ve východním Jeruzalémě výslovně vylučuje.
„Takže Česko říká natruc: ‚My tam ambasádu dáme, my to těm Arabům natřeme,‘“ dodává Tureček a českou zahraniční politiku označuje za morální selhání. „Kde je reakce České republiky na tyhle hrůzy? Nikde. Řada Čechů už daleko více hájí zájmy Izraele než zájmy České republiky.“
Válka v Gaze by podle něj mohla být ukončena například pod tlakem Donalda Trumpa, který má k tomu osobní motivaci. „Doufám, že se pod Trumpovým tlakem znovu začne jednat. Ať si o něm myslíme cokoli, právě Donald Trump má styl, kterým by k tomu mohl přispět. Je to člověk, který by dokázal říct Netanjahuovi, že chce, aby to do týdne skončilo.“
Írán mezi demokracií a totalitou
V další části Rozstřelu hovořil Tureček o Íránu, odkud se nedávno vrátil z akademického pobytu. Popsal, jaká je v zemi aktuálně situace a proč je podle něj pohled Západu na Írán často zkreslený.
„Lidé často podléhají tezi, že Írán je ztělesněné fanatické zlo, které stojí nutně proti nám. Ale ono to tak opravdu není,“ uvedl. Podle něj je Írán mnohovrstevnatá společnost, kde vedle duchovenstva hrají zásadní roli i bezpečnostní a ekonomické struktury. „Říkat, že duchovní vládnou celému Íránu, je hodně nepřesné.“
Připomněl, že íránský režim v minulosti opakovaně jednal se Západem, včetně Spojených států i Izraele. A i přes platné zákony o zahalování žen se situace mění. „Režim to toleruje. Evidentně to vzepětí nějak posunulo vnímání – režim si uvědomil, že nemá smysl tlačit na pilu a ještě víc popuzovat obyvatelstvo.“
Zahalování žen je dobrovolné
Zahalování žen je podle něj často dobrovolné a vychází z kulturních zvyklostí. „Je to stejné, jako kdyby Češkám někdo říkal, proč nechodí nahoře bez, když v centrální Africe ženy nahoře bez chodí?“
Turistika v Íránu je podle něj bezpečná, pokud lidé respektují pravidla. „Je to v podstatě policejní stát, ale pro nás velmi bezpečný. Pokud tam nebudete dělat vylomeniny, jako třeba psát novinářské reportáže na turistické vízum – za což by vás dneska zavřeli už i třeba v Izraeli – tak je to skvělá země.“
Z politického hlediska označil Írán za systém na pomezí autoritářství a volebního pluralismu. „Není to ani demokracie, ale není to ani nějaká rigidní totalita,“ řekl. Íránci podle něj volí prezidenta, parlament, komunální složky i shromáždění znalců, které vybírá nejvyššího vůdce země. „Přesto se k exekutivní moci v Íránu nezřídka dostávají reformisté.“
Závěrem apeloval na věcné hodnocení této země. „Írán rozhodně zasluhuje bedlivé studium osvobozené od předsudků – ať té či oné orientace. Sledujme pohnutky těch lidí, motivaci, vnitřní dynamiku té společnosti.“
