Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku ve svém rozsudku konstatoval, že neshledal žádné porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod . Stížnost tedy odmítl jako neopodstatněnou.
Osmatřicetiletý Breivik se stížnostmi na podmínky vězení neuspěl ani ve své vlasti.
Nakonec se loni v červnu jeho námitkami odmítl zabývat i norský nejvyšší soud. S pomocí právníka se pak Breivik obrátil na Evropský soud pro lidská práva.
Vězeňský režim podle stížnosti Breivika porušuje dva články Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod . První z nich zakazuje jakékoli ponižující nebo nelidské zacházení, druhý zaručuje právo na respektování soukromí a korespondence.
Norský stát Breivikovy stížnosti opakovaně odmítal. Naopak poukazuje na to, že s Breivikem je zacházeno velmi dobře. Má široké možnosti komunikace se svým právníkem, s návštěvami a s personálem vězení ve městě Skien na jihu Norska.
Norští bachaři Breivikova práva neporušili, rozhodl odvolací soud |
Breivik, jenž si mezitím změnil jméno na Fjotolf Hansen, si tam odpykává v Norsku nejvyšší možný trest vězení v trvání 21 let. Trest ale může být prodlužován až na doživotí.
Norský vězeňský systém je zaměřený více na nápravu zadržovaných než na trest. Ve věznici v jihonorském městě Skien má Breivik k dispozici tři cely - obytnou, pracovní a tréninkovou. V celách má například televizi, psací stůl, X-box či běhací pás. Většina společnosti považuje podmínky v Breivikově věznici jako velmi humánní.
Andreas Behring Breivik je nejznámější norský vězeň. V roce 2011 zabil při atentátech v Oslu a na ostrově Utoya 77 lidí.
Většina ze zavražděných byli účastníci letního pobytu mládežnické organizace Norské strany práce.
