Byl to normální pracovní den. Antonio Sena letěl 28. ledna s dodávkou 160 galonů paliva pro těžaře zlata, kteří si v amazonské oblasti nelegálně založili tábor. Ve výšce devět set metrů nad lesnatou plochou ale jeho osmačtyřicet let staré Cessně 210L naráz selhal motor.
Pilot letadlo nasměroval k řadě palem a snažil se přistát v místech, kde doufal, že může protékat řeka. Když se stroj řítil k zemi, vyslal Sena poslední nouzové volání o pomoc. Náraz naštěstí zmírnila koruna stromu. Sena se dostal z trosek krátce předtím, než letadlo zachvátil oheň.
Sena před nehodou a po ní:
El piloto brasileño Antonio Sena, que sobrevivió 36 días en el Amazonas entre cocodrilos y serpientes, a punta de agua y huevos de aves, cuenta su historia en Aquí Estoy, con Linda González. La entrevista será hoy, a las 14:00, por EL DEBER Radio (103.3) > https://t.co/YWKL329AHJ https://t.co/BvDTlFYXeP
U sebe měl pouze kapesní nůž, baterku, dva zapalovače a mobilní telefon téměř bez baterie. Několik dní tábořil u ohořelého letadla v naději, že bude místo havárie viditelné ze vzduchu a záchranáři ho zakrátko najdou.
Na prolétající stroje na obloze křičel a mával. „Letěli přímo nade mnou, ale nemohli mě vidět,“ popsal listu The New York Times. Nakonec se rozhodl, že nemá jinou možnost, než se pokusit dostat do bezpečí sám. Cesta dlouhá třicet kilometrů mu ale hustou džunglí trvala šestatřicet dní.
Nejvíce jsem se bál agresivních opic, líčí muž
Sena měl v telefonu navigaci, na které před vybitím baterie našel nejbližší tok a za pomoci slunce vyrazil na východ. Putoval přes den a na noc si stavěl přístřešek. Místa k přespání se snažil hledat raději ve vyšších polohách.
„Vzpomněl jsem si, že dravci, jako jsou jaguáři, loví s největší pravděpodobností poblíž vody,“ popsal Sena. Největší strach měl ze zuřících chápanů pavoučích, kteří podle jeho slov obklíčili jeho nocležiště.
„Jsou velmi teritoriální. Už jim nechci znovu zkřížit cestu,“ podotkl muž. Během svého putování se živil růžovým ovocem zvaném breu. Viděl totiž, jak se jím krmí opice a usoudil, že bude bezpečné také pro člověka. Několikrát se mu podařilo narazit také na ptačí vejce.
Po čtyřech týdnech putování džunglí a ztrátě téměř pětadvaceti kilogramů začal Sena pochybovat o tom, že zůstane naživu. V dálce ale jednoho odpoledne zaslechl motorovou pilu. „Před spaním jsem se modlil. Prosil jsem Boha, ať nechá tu motorovou pilu znovu zaznít,“ vylíčil šestatřicátník.
Přestože se nacházel stále daleko od nejbližší vesnice, narazil v džungli na skupinu domorodců, kteří se vydali na sběr para ořechů. Přestože vesničané už léta nechodí tak hluboko do lesa, rostoucí finanční tlak související s koronavirovou pandemií je donutil zvětšit své úsilí.
Sena nakonec narazil na skupinu domorodců:
Antonio Sena, 36anni, illeso nello schianto del suo Cessna210 nel cuore dell'Amazzonia, sopravvive 36gg. imparando a nutrirsi dalle scimmie ragno. Perde 25kg ed è salvato da Maria Jorge, vedova a causa del Covid, che frequenta la foresta come raccoglitrice di noci. https://t.co/C4zmLaZGsm
Domorodci u sebe měli rádio a podařilo se jim přivolat Senovi pomoc. Jakmile mohl, zavolal své rodině, která si myslela, že ho už neuvidí. Pilot uvedl, že ho cesta pralesem přiměla k rozhodnutí, že už nebude pracovat pro těžaře, kteří přispívají k ničení tohoto jedinečného místa.
„Musel jsem se vzdát svých standardů, abych se pokusil přežít v tomto těžkém čase. Už znovu pro těžaře nepoletím,“ prohlásil muž. „Amazonie je tak bohatá. Zachránila mi život,“ uzavřel.
