Porota amerického federálního soudu loni v listopadu přijala verzi vyšetřovatelů, že But hodlal prodat zbraně kolumbijské levicové gerile Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) i s vědomím, že tyto zbraně budou použity proti Američanům.
Za členy FARC se vydávali američtí a thajští agenti, kteří Buta v roce 2008 v Thajsku zatkli. Po vydání do Spojených států v roce 2010 pak byl But obviněn ze spiknutí za účelem zabít občany USA, obchodování se zbraněmi a z poskytování materiální podpory teroristické organizaci.
But, jenž si vysloužil přezdívku "obchodník se smrtí", všechna obvinění popírá a tvrdí, že zcela legálně provozoval nákladní leteckou dopravu. "Nikdy jsem nechtěl nikoho zabít, nikdy jsem nechtěl prodat zbraně," řekl u soudu před vynesením rozsudku. Krátce poté, co se začal číst rozsudek, nečekaně vykřikl: "Je to lež!"
Ruský obchodník Viktor But na archivním snímku z roku 2010
Podle prokurátorů But na schůzce v Bangkoku s domnělými členy FARC souhlasil, že prodá 100 raket země-vzduch a 5 000 pušek AK-47. Agenti údajně
tehdy Butovi řekli, že zbraně budou použity k útokům na americké piloty pomáhající kolumbijské vládě. But údajně odpověděl: "Máme stejného nepřítele."
But do Ruska?Rusko bude žádat Spojené státy, aby si Viktor But odpykával trest v ruském vězení. Agentuře Interfax to řekly informované zdroje na ruském ministerstvu spravedlnosti. Butova manželka v New Yorku prohlásila, že očekává "tvrdý" zásah ruského ministerstva zahraničí. "Budeme aktivně podporovat odvolání, které chtějí advokáti podat. V každém případě budeme usilovat o Butův návrat do vlasti," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dokud ale není rozsudek pravomocný, je podle ruských právníků předčasné o něčem takovém hovořit. "Rozsudek považujeme za kategoricky nepřijatelný, předpojatý a neobjektivní," prohlásil později zmocněnec ruského ministerstva pro lidská práva Konstantin Dolgov. |
Agenti, kteří se vydávali za členy FARC, svědčili u soudu ve prospěch obžaloby. Stejně svědčil i Butův obchodní partner Andrew Smulian. I na ně se But obrátil a vykřikl: "Ať vám pánbůh odpustí. Jemu se budete zodpovídat, ne mně."
Soudkyně uvedla, že trest 25 let, a nikoli doživotí, jak žádali prokurátoři, je dostačující a vhodný trest, protože není žádný důkaz, že by byl But obviněn z pokusu uškodit Američanům, kdyby ho neoslovili američtí agenti vydávající se za kolumbijské rebely.
Není také důkaz, že by se snažil zapojit do teroristické organizace, ale prodával v minulosti zbraně "nejkrutějším režimům světa".
Zbraně pro diktátory
Podle obhajoby But nikdy nechtěl prodat zbraně, chtěl prodat jen dvě nákladní letadla. Obhájci se proti rozsudku odvolají a chtějí bojovat do posledních sil s americkou vládou, která podle nich pronásleduje nevinného člověka.
But byl odsouzen jen v souvislosti s prodejem zbraní, ale americké úřady tvrdí, že se podílel na pašování zbraní už od 90. let minulého století a dodával je diktátorům a do konfliktních oblastí v Africe, Jižní Americe i na Blízký východ.
Podle zpráv médií But současně dodával humanitární pomoc do různých koutů světa a vozil příslušníky OSN do zemí zmítaných konflikty. Podle týdeníku The Economist a dalších médií se podílel i na zásobování Američanů v Afghánistánu a Iráku.
Butův osud se stal inspirací pro americký film z roku 2005 Obchodník se smrtí, kde dodavatele zbraní všeho druhu ztvárnil Nicolas Cage.
6. dubna 2012 |
