O vlajkách IS vlajících nad některými bosenskými městy hovořil český prezident Miloš Zeman, připomněla agentura Reuters.
Bosenští muslimové obecně praktikují umírněnou formu islámu, někteří však přijali radikální výklad od zahraničních bojovníků, kteří přišli do balkánské země během občanské války v letech 1992-1995 a bojovali po boku muslimů proti pravoslavným Srbům a katolickým Chorvatům.
Někteří Bosňáci se připojili k Islámskému státu v Sýrii a v Iráku, ale bosenská policie tvrdí, že odjezdy těchto adeptů svaté války v posledních 18 měsících úplně ustaly a více než polovina těch, kteří se z války vrátili, byla uvězněna podle zákona zakazujícího válčit v cizině.
Zeman minulý měsíc v pořadu serveru Blesk.cz S prezidentem v Lánech mimo jiné uvedl, že v případě teritoriální porážky IS v Iráku a v Sýrii hrozí nebezpečí, že si islamisté vytvoří evropskou teroristickou základnu. „Já se obávám, že takovou základnou může být Bosna. A to jednak vzhledem k národnostnímu složení v této zemi a jednak vzhledem k tomu, že už dnes v řadě bosenských měst a vesnic vlají vlajky Islámského státu,“ řekl český prezident.
Bosna považuje výroky za neopodstatněné
Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová zase varovala před „tisícovkami bojovníků, kteří se vraceli do Bosny ze Sýrie a Iráku“.
Chorvatský časopis Globus minulý týden odhadl počet zradikalizovaných bosenských muslimů na pět až deset tisícovek.
Podle premiéra Zvizdiče jsou tato tvrzení neopodstatněná, politicky motivovaná a mohla by poškodit Bosnu v očích investorů a turistů.
„V Bosně nevlají vlajky IS,“ řekl Zvizdić novinářům po poradě s ministry a šéfy bezpečnostních složek. „Nemáme žádné odjezdy do válečných zón v cizině, nemáme žádný incident, který by se dal označit za teroristický čin, a pracujeme na prevenci, abychom zabránili možnosti, že k takovému incidentu dojde,“ dodal s odvoláním na poslední dva roky, během nichž v Evropě došlo k několika teroristickým útokům.
Bosenské bezpečnostní složky tvrdí, že od roku 2012 zemi s cílem přidat se k IS opustilo celkem 240 bosenských občanů. Z nich 116 na Blízkém východu zůstalo a ze 44 navrátilců bylo 23 uvězněno.
Bosenský ministr bezpečnosti Dragan Mektić uvedl, že teroristické hrozby v Bosně jsou převážně vnější a že bezpečnostní a zpravodajské agentury minulý měsíc zabránily vstoupit do země osobě, která mohla mít vazby na teroristy.
V roce 2015 byli v Bosně zabiti dva vojáci a policista při dvou různých útocích. Nenašly se žádné stopy svědčící o napojení větší uskupení.
Zemanův názor, že Bosna by se mohla stát základnou IS v Evropě, již dříve odmítl člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Bakir Izetbegović, který v tříčlenné bosenské kolektivní hlavě státu zastupuje Bosňáky, hlásící se k islámu.
